Báječný svět shopaholiků

Miluju nakupování, obzvlášť když mi při výběru oděvu asistuje neodbytná prodavačka snažící se mi za každou cenu vecpat nějaký ten hadřík a neštítí se mi při tom namluvit, jak mi ty šaty sluší, ač jsem se díky nim zase o něco víc přiblížila strašákovi do zelí. V New Yorku takové otravné báby asi nemají, a tak může Isla Fisher nakupovat vesele, s grácií a ještě z toho mít požitek. Její patálie a zářící oči nad každým nově nabytým kouskem jsou vskutku úsměvné a tak je velká škoda, že se film drží zaběhnutých schémat a vám je jasné, jak to celé skončí prakticky od okamžiku, kdy Ona potká Jeho. (28.08.2009)

Dívčí duo Isla Fisher a Krysten Ritter by mi ke štěstí bohatě stačilo, bohužel jejich životní trampoty jsou na pěst. Myslím, že feministky u toho musí trpět ještě víc než já, protože hlavním sdělením filmu je to, že na světě není nic jednoduššího a finančně negramotnějšího než ženská okolo třicítky. (11.07.2015)

Mám pocit, že při sledování tohoto skvostu jsem ztratil 90 % mé inteligence. Stejně jako Rebecca vymetala jeden obchod za druhým, mně tento film vymetl jakékoliv jiné myšlenky, až ze mě zbyla jen prázdná troska, která se ani nezmohla na to vypnout tuhle sračku. A to se ještě snažím krotit. Vše v tomto filmu je špatně. Hlavní myšlenka je totálně naruby (to jako vážně? Když se pár hlupaček neumí udržet na uzdě a nakupují i to, na co nemají, je to okamžitě nemoc a budeme je omlouvat slovy "Ale no tak, ony za to nemohou, jsou nemocné…“?) ve filmu jsou maximálně dvě sympatické postavy - (Hugh Dancy a Julie Hagerty) - krom nich jsou všichni jednoduše řečeno infantilní. Hlavní hrdinka je na ránu a přiznám se, že kdyby ji tam někdo pořádně nakopl, aby už dostala rozum, film by hned dostal náboj. Upřímně se divím, k čemu se to propůjčili John Goodman a Kristin Scott Thomas. Věřím, že i oni sami se teď stydí. Tenhle film je tak špatný, že tady není jiná možnost, ale i já musím dát nejnižší možné ohodnocení. Mimochodem je fakt, že módu nemám v lásce a je mi upřímně výfuk, co se zrovna nosí v Londýně či v Horní Dolní, ale z prostředí módního průmyslu LZE natočit vtipnou, koukatelnou a INTELIGENTNÍ komedii (The Devil Wears Prada je ten nejlepší příklad.) 10 %. (11.07.2011)

Mám takový pocit, že tento film pro holky své cílové publikum nakonec jen urazí, neboť ženské postavy, se kterými by se měly ztotožnit, jsou v něm vyobrazeny jako pěkné blbky. On celý ten film o nakupování je jen povrchní kravinou, která vypovídá o tom, že v dnešní době se značně podceňuje ženské publikum (nebo se na něj prostě kašle). Kvalitní "holčičí " film člověk aby v dnešní době pohledal, divačky se musejí spokojit s takovými špatnostmi, jako je například série Twilight. (11.04.2010)

Lákadla?Hugh Dancy,New York a happy end. Ano,nesmírně předvídatelná romantická komedie,jak už to tak u tohoto žánru bývá.Ale snad první,u kterého jsem netušila,jestli jej zhodnotit čtyřmi hvězdičkami,nebo ponižujícím slůvkem „odpad“.Hlavní hrdinka je tak nesmírně blbá,až je zábavná,jako celý tenhle snímek. Téma samo o sobě -láska-New York-drahé hadříky není moc originální,ničím nepřekvapí,ale neurazí.Není to žádný trhák ani nic výjimečného,ale pobaví snad každého.Nemyslím,že by to byl druh filmu,u kterého si můžeme dovolit hledat něco víc,než jen to.Pokud si šopaholičku nepustíme s účelem hledat na něm chyby,nebo zažít obrovský filmový zážitek,tak to jde.Myslím,že Hugh Dancy má na víc,ale i tak se mi film svým způsobem celkem líbil.No,pobavil a o to šlo.Chce si to neustále připomínat. Mimochodem,hlavní hrdinka nesmírně připomíná Norisovou. (10.03.2011)