Taare Zameen Par
Like Stars on Earth
Scénář:
Amole GupteKamera:
Satyajit PandeHrají:
Darsheel Safary, Aamir Khan, Tanay Chheda, Tisca Chopra, Abhishek Bachchan, Vipin Sharma, Pratima Kulkarni, Meghna Malik, Sonali Sachdev, Sanjay Dadich (více)Obsahy(1)
Devítiletý chlapec je sužován svým okolím - ve škole není schopen přečíst jedinou větu, nosí špatné známky a s tím se nesou i další problémy - dusno doma, šikana... Smyčka kolem krku se mu utahuje, až se zoufalý otec rozhodne "nepovedeného" synka poslat na internát. Tam po mnoha útrapách potkává nového učitele výtvarné výchovy, který ví zcela přesně, jak se jeho problém nazývá - dyslexie. A začíná osvěta na všechny strany a vše se začíná obracet k lepšímu... (bolly.cz)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
To desetileté dítě to snad ani nemohlo takhle mistrovsky zahrát, to ho snad museli do těch emocí opravdu dostat, neuvěřitelné. Připomnělo mi to dost silně klučíka z našeho okolí, kterému diagnostikovali moderní nemoc (made in America) ADHD a teď ho cpou léky na schizofrenii, na kterých je napsáno, že jsou vhodné až od 18 let, ale teď už po nich tolik "NEVOTRAVUJE"....všichni jsou spokojení. ()
S bollywoodskou kinematografií nemám zkušenosti a musím se přiznat, že se mi do ní ani moc nechtělo a tento snímek mi doma ležel dlouho. Jenže jsem velice mile překvapena. První hodina byla sice nudnější a k hlavní postavě, která mi byla zpočátku nesympatická, jsem si také hledala cestu déle, ovšem poté se vše jaksi změnilo. Snímek je to hravý, barevný, plný chytlavých písní, hraje na city a budí emoce - zkrátka má přesně ty vlastnosti, jaké si u bollywoodského filmu představujete. Vedle toho všeho pozlátka a sluníčkovosti však stojí dojemný a dramatický příběh o malém chlapci a jeho statečném boji nejen s nepochopením okolí. Film tlačí na pilu, ale co, je to Bollywood, tak to s úsměvem na rtu a slzou v oku odpouštíte... ()
Trochu jsem čekal, že pro Evropana to bude hůře stravitelné, než pro amíky, kteří tento film mají v top 250. Ten malý klučina je neskutečný, emoce z jeho postavy jen srší a ani se moc nemusí snažit dojit slzy z diváka. Naopak mě trochu zklamala postava učitele, čekal jsem trochu více mentorování a místo toho jsem dostal učitele, který měl v každém druhém záběru na krajíčku. Také je to strašně dlouhé, především kvůli písničkám, které asi v indickém filmu musí být (Indové jsou asi na takovou délku filmu zvyklí). Film se snaží dojmout ze všech sil a i když první polovina je velmi dobrá, ve druhé už trochu schéma dojáku začíná nudit. Tři z pěti je pořád víc než polovina, ale docela zklamaný jsem. ()
Najviac mi vadilo to, čo sprevádzalo celý film od prvej po poslednú minútu a teda plochosť resp. jednorozmernosť všetkých postáv. Ako keby každý mal len jednu jedinú vlastnosť vyhovujúcu konkrétnej situácii príbehu a na vysvetlenie ďalšej situácie sa proste použije iná postava... To zaváňa skoro amaterizmom najhrubšieho zrna. Ale inak myšlienka pekná, vizuál pekný, pesničky pekné, to decko to hralo skvelo a Aamir je vždy tutovka. Takže stopáž - bezmála 3 hodiny prebehla síce ok, ale kebyže sa na to pozerám z toho "užitočného" filmového hľadiska, nemohol by som to nazvať inak ako FAIL. ()
Já osobně bych tam pár věcí změnil či upravil. Například to, že se až moc tlačí na slzy i tam, kde to není třeba. Je v podstatě jasné, že k nim ten příběh směřuje a tak není nutné to ždímat několikrát. A zároveň bych to díky tomu i zkrátil, protože skoro tři hodiny je hodně dlouhá stopáž a třeba první tanec učitele šel určitě zkrátit (ale rozumím, že se během něho představuje hlavní hvězda filmu). S Bollywoodem nemám moc diváckých zkušeností (i proto budu ohleduplnější v hodnocení) a chápu, že oni to tak dělají. Úplně mi to nevadí, ale nějak tu jejich potřebu necítím. ()
Reklama