O uloupené divožence

Přesně ten typ pohádky, která není bůhvíjak výborná, ale zase to není úplný propadák. Spíše běžný televizní průměr. Ovšem alespoň se tvůrci vydali do krajin a nespoléhali se na zázemí studia. Navíc Dana Marková je další z menší řady hereček, do kterých jsem platonicky zamilován. Pro její úsměv a oči. Je nesmírně sympatická. Už od dob Zemský ráj to napohled. Romantická pohádka nakonec končí v romantickém lůně přírody. Občas to chce čas než si někdo uvědomí, koho vlastně měl nebo mohl mít, to známe i z běžného života. Pořád se něco děje a taky to není taková ta pohádka abstraktně umělecká. (26.04.2020)

Pohádce hodil klacky pod nohy hlavně kostrbatý a nelogický scénář s překotnými zvraty a podivnými řešeními situací. Seti píše o slátanině a to je dost výstižné! Rádoby slovní humor byl z 90 procent velmi trapný.Doporučuji děj příliš nevnímat a všímat si raději zajímavých exteriérů Českého ráje. Celkově je to hodně slabé dílko, které snad ani nemuselo vzniknout. (18.08.2012)

Pohádka měla nakročeno k zajímavému a neotřelému příběhu. Scénáristé ale nemají odvahu na nějaký přesah a poselství jaké najdeme v pohádkách H. C. Andersena, C. Perraulta či bratří Grimů. Robertovi šlo hlavně o pomstu bratrovi. Potom, se seznámí s krásnou divoženkou, ta se mu zalíbí a když je to navíc princezna, jak si myslí, neváhá si jí vzít. Pak se ale dozví pravdu a má li volit mezi bohatou princeznou a krásnou divoženkou, vybere si pragmaticky. Zafru, která se pro něj vzdala všech kouzelných vlastností a nesmrtelnosti odvrhne. Zafra je zavržena i vlastní komunitou. Místo aby byl Robert potrestán samotou, za svou hamižnost a prospěchářství, Zafra se k němu vrátí a žijí šťastně až do smrti. Scénáristický paskvil. (26.04.2020)

Hodně slabá televizní pohádka. Chybí jí nápad a jen samotné exteriéry jí nespasí. I veteráni jako Štěpnička nebo Boudová se nudí a nemají co hrát. Linda Rybová se jen opakuje, Vojtkův projev je o ničem. Před časem jsem doufala, že by něco mohlo být z Michaely Horké, ale nestalo se. Cieslar by se měl držet osvědčených pohádkových motivů. (18.03.2021)

Dvojitý pohádkový nášup za tenhle víkend byla pořádná dávka existenciální trýzně! Další výtvor z české kuchyně, který neměl sebemenší smysl či jakýkoliv náznak zajímavého příběhu. Scénář byl nulový a dialogy měly inteligenci opékače topinek. Nejhorší ze všeho je ovšem fakt, že podobné slátaniny nejsou pro nikoho určené, jelikož děti se u nich budou nudit a nepochopí je, a odrostlejší to budou brát jako zákeřný útok na svoje smysly i rozum. Je smutné sledovat, v jaké déčkové žumpě se naše pohádková tvorba brodí. Jediné, co máme ještě stále na vysoké úrovni, je krása našich hereček, ovšem jenom na ní se opravdu stavět nedá. (29.11.2009)