Dvojí hra

Milujem filmy, kde je vsetko tak nadherne popreplietane, komplikovane, a pri ktorych sa na konci usmejete pod fuzy, ze juj, ale su ti filmari presibane betarske lisky :D Vyborna Julia, vyborny Clive, skvela hudba a co viac dodat? Len to, ze tento film ma vsetky atributy, preco sa vam bude urcite pacit :) (31.03.2009)

Průměrný film, bohužel. Děj zbytečně zamotaný, přičemž nic originálního nepřináší. Nevyjímaje soundtrack, přestože se mi výběr skladeb pro tento film velice líbí. Stejně jako Clive Owen, který ve mně vzbudil překvapivě více sympatií nežli Julia Roberts. Tím však výčet pozitiv patrně končí. Je mi líto, Tony Gilroy. Snad příště... (07.05.2009)

Tony Gilroy zobral do ruky ceruzku a papier a začal písať a škrtať a prepisovať až sám nevedel, čo je pravda a čím by vo svojom scenári diváka len rád namotal a potom si to celé ešte aj zrežíroval. Však jasné, kto iný by sa mu v tom scenáristickom guláši vyznal, že? Zavolal si k tomu Cliva a Juliu, nech mu zahrajú nepresvedčivo zaľúbených agentov a výsledok je ten, že som sa musel k ich výtvoru prekonávať na trikrát a používať tlačítko pause a dejové zvraty a smyčky si zapisovať, aby som sa nestratil. (A ozaj "Dubro" - ošpatnela tá Roberts.) (18.11.2009)

Konspirativní hra s divákem i s postavami. Gilroy začne v duchu oldschoolových( výrazná retro hudba, spletence sítí, výrazné stylistické napojení na Hitchcockovy 50's thrillery) špionážních dramat, ale postupně se dozvídáme že místo států a velmocí proti sobě soupeří nadnárodní korporace( jako v minulém Michaelu Claytonovi) a namísto informací o pozicích/agentech jde o tělový krém. Nebo tělové mléko. I když Gilroy-scénárista stojí mírně v pozadí za Gilroyem-režisérem( po celou dobu trvající "čistá" stylizace, záběry architektury, jemná práce s mizanscénou) , rovnoměrné a hlavně systematické užití flashbacků a flashforwardů( viz úvodní geniální titulky) drží diváka v neustálém napětí a nutí ho porovnávat pravdivost/důležitost spolu s postupujícím dějem, kdy se dozvídáme čím dál méně, a přesto výsledek nestojí jen na závěrečném rozuzlení. (25.09.2009)

Šikovne napísaná, zručne inscenovaná a s chuťou zahraná "gilroyovka". Napriek tomu jej k dokonalosti čo-to chýba. Na rozdiel od uhrančivého Michaela Claytona stavia na odľahčenosť a vtip, čo je fajn, ale chýba jej kvôli tomu niečo hlbšie. Možno by stačilo, keby chémia medzi hlavnými predstaviteľmi fungovala na jednotku, čo však neplatí (čo si budeme nahovárať, Julia starne a vidno to, jej bývalý šarm už má isté trhliny). Druhou výhradou je istá rozvláčnosť - film má síce v niektorých scénach až bourneovské tempo, ale celkovo je možno až príliš dlhý a občas zbytočne prekombinovaný. Finálny víťaz "megapodrazu" však prekvapí a poteší. (06.07.2009)