식객
Le Grand Chef
Režie:
Yoon-soo JeonHudba:
Sang-jun HwangObsahy(1)
Dalo by se říci, že umění kuchařské je daleko náročnější než umění klasické. Každý „klasický“ umělecký obor se zaměřuje většinou jen na jeden z lidských smyslů. Mistr kuchař se musí připravit na posuzování a hodnocení svých děl hned několika receptory najednou. Příprava konzumovatelných artefaktů se však může proměnit i v adrenalinový sport, a to díky jejich tvorbě ze surovin, které mohou lidské smysly silně utlumit. Tohoto netradičního prožitku se bohužel dostane porotě při výběru nástupce mistra kuchaře pro nejlepší restauraci v Jižní Koreji. Jeden z kandidátů, Seong-Chan, je po neúspěšné přípravě jedovaté ryby profesionálně znemožněn a odchází do ústraní. Pěstuje na venkově zeleninu a vaří už jen pro svého dědečka a pár přátel. Ti ho chtějí dostat zpět k vaření a tak využijí jedinečné události, které prostě nemůže žádný korejský kuchař odolat. Do země se vrací z Japonska nůž, který patřil dvornímu kuchaři posledního korejského císaře. Soutěž v kuchařském umění má určit, kdo je hoden stát se jeho nástupcem a držitelem tohoto památného nože. Seong-Chan se tedy po dlouhém přemlouvání přihlásí, ale jen proto, že mezi mnoha soupeři bude i jeho bývalý protivník. (Ketri)
(více)Recenze (16)
Korejské filmy o jídle mají vždy něco do sebe. Dokonale dokáží provázat atmosféru vaření i života dohromady. Ikdyž maso nejím, věřím, že si mnozí při sledování zaslintají. Já jsem ale měla mnohem větší problémy u Antique. Děj je promyšlený a poměrně poutavý, takže na nudu není čas. Atmosféru dokonale dobarvuje hudba a prostředí. Přítomnost Ha-na Lee mě potěšila. 4* ()
MasterChef meets Rocky (nebo kterékoliv jiné sportovní drama). Melanž roztodivných barev a chutí o jídle a o tom, co všechno může (nejen pro Jihokorejce) symbolizovat. Sladěnost dramatu zakořeněného v daleké minulosti, jímavé romance, slapsticku a thrilleru není úplně harmonická a například procítěný vztah protagonisty k jeho krávě bych v této podobě snáze akceptoval coby další povídku do Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu. Chuťové pohárky rozdrážděné naservírovanými vizuálními pamlsky mne ovšem nutí ke dvojímu: hodnotit s větší shovívavostí a okusit něco z korejské kuchyně. 65% ()
Nemůžu tvrdit, že by scénáristická šablona, která zde byla použita, byla nějak originální. Soutěže, ve kterých spolu soupeří poctivec a podvodník hrající falešnými kartami, jsem už viděl mnohokrát. Navíc nemůžu tvrdit, že bych při sledování tohohle filmu dostal nějakou chuť na jídlo, poněvadž absolutně neznám korejskou gastronomii, díky čemuž mé sliny byly v naprostém klidu. Oceňuju však lidský pohled na vztah člověka a zvířete (v tomto případě krávy). Ale vegetarián se ze mě opravdu nestane, na to mám masitou stravu příliš rád. 80% ()
Krásný a těžko uvěřitelný příběh v kostýmu téměř legendy, u kterého jsem ale nejvíc ze všeho vnímala hlad. Ano, jídlo je největším plusem tohoto filmu a zároveň i kamenem úrazu pro diváka, který nemá doma v lednici nic než pivo a rum. Já osobně jsem během sledování naslintala všude kolem a slavnostně slíbila sama sobě, že nejen okusím korejskou kuchyni, ale naučím se i některá jídla připravovat. Ňam! 80% ()
Ještě nikdy jsem v při sledování filmu nesváděla tak obrovský vnitřní boj. Pohled na rozmanité laskominy vyloženě vyzývá k návštěvě restauračního zařízení nebo k vytažení nějaké té flákoty z mrazáku. Jenže zhruba od poloviny filmu jsem začala být přesvědčená, že ty krásné hovězí oči a v nich ten nezapomenutelný záblesk smutku a loučení jsou rozhodně důležitější než nacpaný teřich. Budu vegetarián! No, ale některá hovádka až tak ušlechtilá nejsou, takže by to třeba nevadilo občas něco slupnout, potěšit oko a trávicí trakt. Ježiš, já nevím! ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Snímek pracuje s motivy úspěšné eponymní grafické novely, tzv. manhwy, v níž se autor, populární jihokorejský manhwa spisovatel Young-man Huh ("Chameleon's Poem" ("카멜레온의 시"), 1986)), "Heo Heo Dongui Bogam" ("허허 동의보감"), 2013)), zaměřuje na konflikt mezi dvěma kuchařskými rivaly, Kang-woo Kim a Won-hee Lim. První zmíněný, jihokorejský herec Kang-woo, se pro co nejdokonalejší seznámení s gastronomickým oborem přihlásil na speciální takřka dvouměsíční kuchařský kurz, v němž podstoupil lekce vaření a odborné přípravy teplých i studených pokrmů. V rámci kurzu navštívil herec dokonce i jatka, z nichž si, dle vlastních slov, odnesl velice smíšené pocity, neboť právě díky této návštěvě pochopil, jak zpracování masa ve skutečnosti opravdu vypadá. V několika filmových scénách lze herce spatřit v blízkosti skotu. Před natáčením snímku se herec vydal na desetidenní návštěvu lokální chovatelské farmy, kde měl možnost seznámit se s postupy krmení a celkové péče o dobytek. Dle vlastních slov si dokonce s několika kusy vyšel i na krátkou procházku. "Bylo to jako práce s velmi citlivou herečkou". (Conspi)
Reklama