Líbáš jako Bůh

To byl polibek smrti, Marie. Klasická česká rychlokvaška se během mučivých minut vyvinula v teror, kdy jsem v kině snad poprvé fyzicky trpěl a styděl se v podstatě za každého (snad kromě Evy Holubové) na plátně i za kamerou. Nepřítomnost jakéhokoliv myšlenkového pochodu je neumětelsky maskována situační komikou toho nejdementnějšího řádu. A žádný návykový látky vám před návštěvou kina nepomohou! A pokud Poledňáková nevidí tu tragédii, tak je to vážně humus. Chápu, že takových komentářů tady bude povícero, ale já se opravdu vykřičet musel. Český übershit desetiletí. (22.06.2009)

Hlavní zážitek - téměř dvě hodiny v kině s dalšími 300 návštěvníky? V našem malém městském kině! Celkem šok, když jindy nás je sotva 15 a někdy se vůbec ani nepromítá. Ale proč zmiňuju kolik nás v tom kině bylo. Protože kdybych se na ten film dívala sama, tak hodnocení je určitě nižší, zklamání větší a rozhodně se tolik nenasměju. Když na plátně herec něco zahlásí a všichni kolem vás se smějou z plných plic, strhne to i vás chtě nechtě se smějete taky a nepřemýšlíte celou nad tím, jak je to trapný nebo uplně blbý, ale snáž se uvolníte a užijete si film. Takže ačkoli bylo ve filmu několik věcí, které se mi nelíbily nebo dokonce štvaly (předčítání SMSek, samotná replika: Líbáš jako bůh, milovník Kaiser atp. hodinový konec atp.) vzpomínám teď s odstupem času spíše na to lepší ze snímku (a to nejlepší: Eva Holubová!!!!) (29.03.2009)

Jsou případy, kdy v kolektivu některá díla získávají na kvalitně. Jiným ani toto nepostačí a tak při prověrce diváctva v počtu šesti lidí z rozmezí let 24 - 78, postupně odpadli nudou všichni. Pravda, chyběla nám klíčová divácká skupina děvče do 15 a žena na mateřské do 35, ale i tak peoplemeter byl naplněn pečlivě. Tedy, Marie Poledňáková nás bezezbytku přesvědčila, že se ráda podívá na cokoli od Rosamundy Pilcher po "výtečné" komedie s Hugh Grantem a neomylně toto dokáže převést i do českého filmu. Umí k tomu použít osvědčené technické metody a nebojí se s OST jít k provařeným západním ploužákům. Proč ale tuto snahu musela ověsit jako vánoční stromeček každou (i hereckou) celebritou, která zrovna v době produkce něco znamenala, to je záhadou. OK, bylo zajímavé do českého mainstreamu vytáhnout zavedenou, ale neprovařenou, slovenskou herečku, ale k čemu všechny ty excesy počínaje Arnoštem Lustigem a Romanem Štolpou konče? Kde to jsme, když nejlepší herecký výkon podává Lucka Bílá, která vedle nazpívání titulního songu přijala jeden natáčecí den gagu do závěrečných titulků? Brécou století se samozřejmě stává naše láska Evička Holubová, která už příští rok oslaví 30 let hraní sama sebe. Šikulka. (30.05.2010)

Všimol som si, že s každým ďaľším titulom, pod ktorým je podpísaná Marie Poledňáková, ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento tredn u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Komédia "Líbaš jako búh" tiež už za moc nestojí. Kŕčovitý humor, totálne lacná televízna kamera, fádna réžia, nezaujímavo spracovaný scenár. A pritom s takou plejádou kvalitných hercov, aká sa zišla pri tomto projekte, by sa dal natočiť výborný film. Pani Poledňáková ma opäť nedokázala presvedčiť o svojich režisérskych kvalitách. ** (17.12.2011)

Není to takový průšvih jako předchozí Krokodýli, které jsem označil za malé filmové týrání a to jsem se vážně snažil. Přesto má Líbáš jako Bůh do zábavnosti (komediálnost je ve většině případů totálně nefunkční), jakési zajímavosti a hlavně uvěřitelnosti hodně daleko. Kdysi zbožňovaná Poledňáková se představuje bez glancu, ale ještě ne tak úplně na zabití.. děkovat může hlavně několika velmi slušným hercům!! Ti ji podrželi.. (06.12.2010)