Kisaragi

Okrem tarantinovskeho Reservoir dogs mi pride este na mysel aj 12 angry men v zmysle vymedzeneho filmoveho priestoru pre predkladany pribeh. A hoci smerom ku koncu vdaka neustalemu rozvijaniu deja prekopavanim a doplnovanim skladacky sa vytvara ciastocna sablonovitost toho, co mozno ocakavat, cele je to stale velmi chytro, napinavo a hlavne divacky putavo poskladane dokopy, korunovane zaverom spajajucim v sebe necakane silne emocie ako i lisiacke pomrknutie na divaka. Na priestor jedneho bytu, s ktoreho sa dostaneme mimo len obcas v stylovo krasne vyvedenych flasbackoch, navyse vyborne nasnimane. 80-90% (01.04.2008)

Odlehčená kome-krimi, něco na způsob 12-ti rozzuřených mužů. Opět jsem Shuna viděla v jiné roli a to mě bavilo. Společně pátráme po vrahovi (?) Kisaragi Miki a je celkem zábavné sledovat, kam je jejich spekulace, domněnky a fakta dovedou. Ke konci jsem byla v myšlení rychlejší než oni, protože jsem už po ruce měla spousty tvrzení. Ale bavilo mě to odhalit to s nimi. :-) (17.09.2010)

Film pro mě byl pouze náhodným výběrem, vůbec jsem tedy nevěděla, co čekat. Ukázalo se ale, že to byla dobrá volba. Vypadá to jako setkání nejvěrnějších fanoušků, kteří chtějí uctít památku milované zpěvačky, pozvolna se při tom dostanou k přemýšlení, jak se asi mohla stát její vražda. Avšak nakonec může být vše jinak... Zpočátku to vypadalo na tlachání o obdivované Miki a na vzájemné závisti ohledně co největších sbírek, postupně se to ale rozjíždělo a nedovolilo mi se nadechnout. Jen jsem zírala, usmívala se a byla napjatá, jak to skončí. Doporučuji. (21.12.2009)

Jak už tady napsala Maemi, nevěděla jsem, co od toho čekat, ale příjemně mě to překvapilo. Jedná se o poměrně netypický druh komedie, který by se dal označit za "detektivní" - Zpočátku to vypadá na obyčejné setkání fanoušků zesnulého J-idolu (J-idol jsou slavní japonští "idolové" - ženy nebo muži, kteří v podstatě nejsou ani dobří herci ani zpěváci, ani třeba nic pořádného neumí, ale jsou zkrátka pěkní nebo roztomilí, na čemž se zakládá jejich popularita), ale pak se to postupně dostává do trochu pochmournější (ale zároveň vtipné) nálady, kdy se ukáže, že každý z oněch fanoušků má s nerozřešenou smrtí hvězdičky Kisaragi Maki nějakou spojitost a rozběhne se koloběh řešení její záhadné smrti, obviňování, a samozřejmě taky vtipných situací. :) Zkrátka, tehle film hodně překvapil a pobavil. A Oguri Shun byl ve své roli hodně sympatický. Nedá se jinak, než pět hvězdiček. ~(4,8★)~ (27.08.2010)

Jak už určitě víte z japonských her, mangy či právě filmů, tak japonci jsou dle mého mistry v kombinaci vážných prvků s komediálními. Kdy i v nervy drásajícím hororu kde se trhají končetiny, dokáží vykouzlit dojemné či vtipné heartfelt momenty. Tady se sice nejedná o horor ale o takovou komorní činohru z prostředí jednoho menšího bytu, kde se uskutečňuje výroční sraz na počest prvního roku úmrtí J-Idolu. Což ze začátku vede k hromadě komických situací, které hlavně díky typickému japonskému přehrávání, nabývají ještě na větší síle. Později, ale začnou zjišťovat že možná jejich idol nespáchal sebevraždu, ale možná byl zavražděn. Takže bláznivá komedie se brzy změní v mystery plnou zvratů, odhalování nových informací a to samozřejmě po celou dobu okořeněné skvěle načasovaným japonským absurdním humorem. Krom parádních hereckých výkonů se nesmí opomenout i skvělé režie, kdy vás dění v jednom malém bytě baví po celou stopáž a to bez hluchých míst. Co se týče soundtracku, tak ten je neskutečná bomba, poslouchám ještě po filmu Tak jo, tohle byla skvělá jízda a důvod proč mám tak rád japonskou tvorbu a jejich hravost. Díky!!! (18.01.2022)