Obsahy(1)
Prešiel rok od smrti Kisaragi Miki, mladej japonskej modelky, ktorej sľubne sa rozvíjajúcu kariéru a život ukončil požiar. V malom prenajatom byte sa stretávajú piati fanúšikovia, ktorí sa spoznali vďaka internetovej stránke venovanej Miki. Spočiatku sa ich zoznamovanie a rozprávanie o Miki vyvíja dobre, no neskôr príde na pretras aj jej smrť. Polícia uzavrela prípad ako samovraždu, ale niekto z prítomných fanúšikov s tým nesúhlasí na základe vlastnoručne zozbieraných faktov. Nastáva búrlivá rozprava sprevádzaná hádkami a obvineniami. Bola to samovražda? Alebo je za jej smrť zodpovedný niekto iný? (nage)
(více)Recenze (24)
Dobře natočená konverzační komedie, utahující si z japonských nadšenců pro dívčí idoly. Vyzdvihnout je třeba originální a velmi nápadítý scénář, ze kterého přímo čiší, jak tvůrce bavilo jej psát. Navíc japonci jsou zde skutečně velmi japonští (pěkně ukázaná specifika japonského chování a myšlení) a někoho může potěšit i relativně srozumitelná japonština. ()
Jak už určitě víte z japonských her, mangy či právě filmů, tak japonci jsou dle mého mistry v kombinaci vážných prvků s komediálními. Kdy i v nervy drásajícím hororu kde se trhají končetiny, dokáží vykouzlit dojemné či vtipné heartfelt momenty. Tady se sice nejedná o horor ale o takovou komorní činohru z prostředí jednoho menšího bytu, kde se uskutečňuje výroční sraz na počest prvního roku úmrtí J-Idolu. Což ze začátku vede k hromadě komických situací, které hlavně díky typickému japonskému přehrávání, nabývají ještě na větší síle. Později, ale začnou zjišťovat že možná jejich idol nespáchal sebevraždu, ale možná byl zavražděn. Takže bláznivá komedie se brzy změní v mystery plnou zvratů, odhalování nových informací a to samozřejmě po celou dobu okořeněné skvěle načasovaným japonským absurdním humorem. Krom parádních hereckých výkonů se nesmí opomenout i skvělé režie, kdy vás dění v jednom malém bytě baví po celou stopáž a to bez hluchých míst. Co se týče soundtracku, tak ten je neskutečná bomba, poslouchám ještě po filmu Tak jo, tohle byla skvělá jízda a důvod proč mám tak rád japonskou tvorbu a jejich hravost. Díky!!! ()
Jak už tady napsala Maemi, nevěděla jsem, co od toho čekat, ale příjemně mě to překvapilo. Jedná se o poměrně netypický druh komedie, který by se dal označit za "detektivní" - Zpočátku to vypadá na obyčejné setkání fanoušků zesnulého J-idolu (J-idol jsou slavní japonští "idolové" - ženy nebo muži, kteří v podstatě nejsou ani dobří herci ani zpěváci, ani třeba nic pořádného neumí, ale jsou zkrátka pěkní nebo roztomilí, na čemž se zakládá jejich popularita), ale pak se to postupně dostává do trochu pochmournější (ale zároveň vtipné) nálady, kdy se ukáže, že každý z oněch fanoušků má s nerozřešenou smrtí hvězdičky Kisaragi Maki nějakou spojitost a rozběhne se koloběh řešení její záhadné smrti, obviňování, a samozřejmě taky vtipných situací. :) Zkrátka, tehle film hodně překvapil a pobavil. A Oguri Shun byl ve své roli hodně sympatický. Nedá se jinak, než pět hvězdiček. ~(4,8★)~ ()
No, co si budeme nalhávat, vypadalo to jak zpracování domácího úkolu z kurzu tvůrčího psaní. Čili bylo jasné, že celý film bude působit poněkud vykonstruovaně, že podezření padne postupně na každého přítomného a nakonec bude následovat nějaký nečekaný závěr. Takže já osobně jsem za vraha tipoval onoho japonského sedláka, milovníka zkažených jablkových koláčů, neb ten se od začátku vyskytoval na scéně jen v těch řídkých případech, kdy neseděl se svým řídkým případem na wc, a takhle se přeci správný vrah nechová, že. A ono se nakonec ukázalo, že to bylo úplně jinak. Jak, to říkat nebudu... snad jen... ono na tom šintoismu fakt něco bude. Vzhledem k tomu, že v závěrečné scéně zazněl zpěv oné "modelky", myslím, že šintoističtí bohové se ukázali jako existující, a hlavně vrcholně dobré bytosti, když se rozhodli rázně přijmout opatření, aby ona zpěvačka nemohla nadále kazit vkus střední generaci Japonců. ()
Struktura děje o vyplouvání dávných křivd a tajemství kolem sešlých postav v jedné místnosti hodně připomíná Duvivierův majstrštyk Marie-Octobre (1959). Za chvíli jsem si řekl, a proč ne, aplikovat v současné době tento typ námětu na setkání jedinců znajících se doposud jen přes internet a konkrétně fanoušků jedné (teď již mrtvé) mediální celebrity, bylo celkem originální. Přes jistou pachuť, kterou u mě film vyvolával od počátku, mě bavilo a napínalo sledovat, kam se setkání s přítomným napětím vyvine a musím říct, že některá odhalení byla o to víc zajímavá, že hodně vypověděla nejen o fanoušcích, ale rovněž o samotné celebritě jménem Miki Kisaragi. Měl bych dvě až tři výtky: tou první je mírná natahovanost v druhé polovině, tou druhou pak výstřední „sklepácké“ herectví většiny protagonistu, od svérázného přehrávání přecházející ve vybraných okamžicích až do těžkého afektu. Ocenil bych daleko civilnější pojetí a také důstojnější podání závěrečné pointy, která sice byla zajímavá, ale nejsem si jist, nakolik (ne)byla myšlena jen jako totální mystifikační úlet. [60%] ()
Galerie (4)
Photo © Kisaragi Film Partners
Reklama