Good
Good
Režie:
Vicente AmorimScénář:
John WrathallKamera:
Andrew DunnHudba:
Simon LaceyHrají:
Viggo Mortensen, Jason Isaacs, Jodie Whittaker, Steven Mackintosh, Mark Strong, Gemma Jones, Anastasia Hille, Ralph Riach, Rick Warden, Anna Mária Cseh (více)Obsahy(1)
Německo - Frankfurt kolem roku 1930. John Halder je dobrý muž s každodenními problémy: neurotickou ženou, dvěma dožadujícími se dětmi a matkou trpící stařeckou demencí. Jako profesor literatury je přiveden klesající matčinou spirálou k napsání románu o euthanasii pro nevyléčitelně nemocné. Nacistická strana objeví jeho práci a propagandistická mašina ji využije jako záminku genocidy, nazývající to „cestou vpřed“. Tento obyčejný muž je posléze sveden k podporování nacistické ideologie a nakonec získá hodnost v řadách SS. Jak menší morální kompromisy a sobecké hledání štěstí vedou k větším zločinům, Halder musí zápasit se svým vlastním svědomím. Good neobviňuje, ale zkouší řešit jak je slušný, nezaujatý humánní člověk stržen nacistickým parním válcem, zatímco důvtipně nutí publikum porovnávat situaci s dnešním světem. (Vig)
(více)Recenze (33)
Ve špatné společnosti se i dobrý člověk chová jako špatný člověk. John Halder je obyčejný profesor literatury, průměrný a bez ambicí. Jeho život je naplněn přednáškami na Frankfurtské univerzitě a péčí o nevyléčitelně nemocnou matku. Osud tomu chtěl že k moci se vzmáhající Nacistická strana našla zalíbení v jeho knize o euthanasii a plánuje ji využít jako propagandistický nástroj. Bohužel, pokud se změní morální směřování společnosti, luxus žít svůj život jako dosud mají pouze ti obyčejní a nenápadní. Čím víc stoupá profesor po společenském žebříčku, tím pošetilejší je jeho snaha aplikovat na okolní svět zásady platné v liberální společnosti. Chtě nechtě musí dělat kompromisy, být ve vleku událostí, a jednat v rozporu se svým přesvědčením. Nástup nacismu je pojat podle teorie žáby sedící v postupně ohřívané vodě, kulturní společnost morálně vysoce vyspělých Němců je plíživě nahrazena dogmatickými pravidly stojícími na pochybných teoriích, a než se divák naděje, profesor je Obersturmbannfuhrer a provádí inspekci koncentračního tábora. Mně neznámý Vicente Amorim se ukázal jako schopný režisér, a natočil nenápadné komorní drama, precizně vedené, a ještě lépe zahrané. Atmosféra se zdá poněkud plochá a nevýrazná, ale kvůli základní myšlence nemůže být jiná. Příběhů z Druhé světové války není nikdy dost, a když jsou navíc inteligentní, a stále aktuální, tak tím lépe. ()
Komorní drama, které se může pochlubit velmi dobrou atmosférou a vyobrazením předválečného Německa, ale také Viggo Mortensenem, který se se svou rolí doslova sžil a podal famózní výkon. Bohužel i přes zajímavý námět mě tento film nedokázal příliš zaujmout, za což může tuctový příběh a nepřehledné přeskakování mezi jednotlivými sekvencemi, což celkový dojem z filmu velmi kazí. Moje hodnocení 55% ()
Nemecky profesor literatury tesne pred nastupem nacistu napsal knihu o euthanasii na zaklade matcina nezajmu o zivot. Nastup Hitlera k moci zapricini nahly zajem o profesorovu knihu, protoze s jeji pomoci a spravneho vyuziti prostredku propagandy chteji ospravedlnit jeden z vytycenych cilu, cimz je rasove vybijeni. Mimo tento fakt je film zameren na zmenu profesorova postoje a jeho nasledne pocinani ci jednani se svym okolim. Dobry herecky vykon hlavniho herce, ale slabsi tah na branku s podobne silnym pribehem z ktereho se dalo vyzdimat vice. 55% ()
Jednoduchý téměř komorní ( ikdyž některé scény relativně výpravné) story z předválečného nacistického Německa, kde se ukazuje geneze hlavního hrdiny od intelektuálního mírně protinacistického knihomola po aktivního účastníka soukolí jménem nacismus a jeho úloze v holocaustu. Mělo to pomalé tempo vyprávění, jeden hloupý moment ( první kupovánní lístku do Paříže ) pár nudných pasáží, ale jako celkem to na mne udělalo dojem. ()
Není to zrovna akční, ale zato pravdivé. Mortensenovi, ač mi není sympatický, jsem žrala každou minutu v roli slabocha, který se svezl s politikou doby. Stejný příběh s jinými kulisami mohli natočit z prostředí ČSSR v padesátých letech. Otevřený konec se k filmu hodí. ()
Jak poznat, co je dobré a co ne? Jak nás dokáže ovlivnit druhý člověk, do kterého se zblázníme? Do jaké míry jsme slaboši? A co se musí stát, aby nás to přimělo se konečně probudit? Ačkoli se ve filmu zdánlivě toho moc neděje a my ani pořádně nevíme, v kterém období nacistického Německa se přímo nacházíme (i když zobrazované roky v titulcích se snaží trochu napovídat), ve své podstatě to nevadí a to především díky Viggovi Mortensenovi a Jasonu Isaacsovi, kteří tady předvádějí herecký koncert. A do toho Mahler... ()
Film natočený podle stejnojmenné divadelní hry britského dramatika C.P. Taylora z roku 1981. Snímek je srdeční záležitostí herce Jasona Isaacse, který jako britský žid s východoevropskými kořeny zažil rasistické útoky. Viggo Mortensen nebyl první volbou pro hlavní roli, ale chopil se jí znamenitě. ()
"Anything that makes people happy can't be bad, can it?" Pro obyčejným životem žijící Němce to před r. 1940 to lákavě jednoduché či vlastenecké jen vypadalo, a nesnesitelně nezvratné to nakonec bylo...Propaganda zlomila víc takových Johnů...Skvělý Viggo Mortensen v drásavé úvaze za co se DOBRO či štěstí , za jak zvrácenou hrůzu, se v pojetí nacistů vydávalo...Ne vše je dotažené, ale myšlenkově velmi bohatě pojatý příběh. Rovněž skvělý výkon podal Jason Isaak v roli nejdůvěrnějšího kamaráda, Žida... ()
Kompromis za kompromisem ztraci hlavni hrdina to, co je na nem "dobre" (byl vzdycky spis jen neutralni). V tezkych casech mohou byt male kompromisy znicujici. Zajimavy namet, pojeti neni nijak strhujici, neco mu chybi... Film ma myslenku. Nema ovsem konec. Kdo vi, co mohlo byt potom? Uvedomeni, nebo pokracovani v sebeklamu? Pribeh o tom, ze prospecharstvi (schovavane za - ponejvic sobe adresovane - omluvy a snahu mnohe veci nevidet ci vykladat jinak) muze byt silnejsi nez lidskost. Namet ma neco do sebe. ()
To, že má film velké téma neznamená, že by nemohlo jít o odpad. ()
Herecky a režisérsky velmi dobrý film. Skvěle ztvárněné postoje hlavních postav, coby nejlepších přátel a potíží, do kterých se chtě nechtě dostanou. Film jsem viděla několikrát, a vždycky mne dostane. Je to silné a emoční téma, kde se dá ukázat lecos - ale i tak lehce naťuklé a znázorněné téma nechá stopu.... PS: Kdo neustále srovnává Vigga s Aragornem, ať jde s tímhle názorem tam, kam slunce nesvítí a začne se na film dívat očima a mozkem :( ()
Velmi těžké toto hodnotit. Z obecného hlediska je to špatně napsaný scénář s původně zajímavou myšlenkou, ten je dost trapně natočen, o to trapnější je hlavní postava, vyrovnána výbornou vedlejší postavou. Nevím jestli Mortensen přehrával, nebo nehrál dost dobře, nebo jestli scénář nepochopil. Za jeho dosavadní filmové výkony se budu přiklánět spíše k variantě s hodně stupidním scénářem (co měl znamenat ten začátek, kdy lítal po baráku jak hadr na koštěti, v souvislosti s dalším dějem...?) Na druhé straně Isaacs zahrál na výbornou, jemu patří ta jediná hvězdička, kdyby měl víc prostoru, byly by i dvě. Jen nechápu proč to bylo celé tak zmatené a pitomé. Co tím chtěl básník říci, mi zůstává utajeno. Nejvíc to připomínalo feťákův trip. Haluze o holokaustu. hmm... ()
Mnohokráte zpracované válečné téma - v tomto příběhu je humanitní profesor dostrkán k členství v SS,kde se stává zpočátku spíše čestným hostem,aby národ viděl,že i v této organizaci se nacházejí intelektuálové.Postupem času však hlavní hrdina s hrůzou zjišťuje,že za toto v té době relativně výhodné rozhodnutí,které mu pomohlo k honosnějšímu bytu a postupu v zaměstnání musí hořce zaplatit pohrdáním a ztrátou svého přítele - Žida a vykonáváním stále náročnějších úkolů,při jejihž plnění se mu vyjevuje obludnost celého fašistického systému. Téma filmu je vcelku zajímavé ale jinak je to až na pár scén (jako např.závěrečné prozření na exkurzi v koncetračním táboře) takové neslané nemastné - dovedu si představit působivěji natočený film.Dávám 3. ()