Quiet room ni jókoso

Kdo by čekal drama ve stylu Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Narušení ten bude zřejmě dost překvapen. Welcome to the Quiet Room je velice svěžím a originálním snímkem, který za celou dvouhodinovou stopáž nezaškobrtne a jede jako správně seřízené hodinky (na čemž má podíl hlavně režisér Suzuki Matsuo). Komediální prvky jsou jaksi navíc, ale nenarušují celkové vážnější vyznění filmu. Také se mi líbilo, že se (skoro) nedočkáte revolty proti zchátralému a tyranizujícímu systému, která je typická pro všechny filmy z psychiatrického ústavu. 80 % (05.09.2008)

Psychiatria pohľadom pacientky. Novinárka, ktorá má problémy so spánkom a stresom z dodržania šibeničných termínov uzávierky sa dopuje liekmi na spanie a pivom. Žije s uleteným tv šašom, ktorý výdatne vyhuľuje trávu, skrývanú v matrioške. Vyrehotaná prítomnosť muža a jeho ešte uletenejšieho kámoša jej kľudu nepridáva.  Navyše má traumu z materstva i detstva. Jedného večera sa niečo zlomí a hrdinka sa ocitá v tzv. tichej izbe - izolačke, pripútaná na lôžko.  Postupne sa zoznamuje s prostredím izby i nemocnice. To, čo sa javí ako neskutočné, šialené a paranoidné, vrátane chovania ošetrujúceho personálu, sa postupne napravuje nielen v jej mysli, ale rovnako aj v mysli diváka filmu. Pomáhajú jej nielen sestričky a lekári, ale hlavne jej spolupacientky. Niečomu napomôžu, niečo pokazia aj návštevy jej čudácky trpácky smiešneho partnera a jeho kamoša. Napokon i na prvý pohľad terorizujúce pravidlá oddelenia, či manipulatívno využívačné správanie niektorých pacientiek, sa ukážu ako v niečom užitočné. Odľahčenie množstvom dostatočne šľahnutých scén prispieva k plastickému obrazu toho, ako to liečebniach narušených duší vyzerá. Chcelo by sa povedať, že typicky japonsky šibnutých scén, lenže tu vzhľadom na prostredie, sú tie scény úplne trefné, , na rozdiel od mnohých iných filmov z rovnakého prostredia. (10.07.2021)

Občas citově kruté, ale také i bláznivě komediální, s výborným příběhem, který mi místy připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem, takový je pro mě Welcome to the Quiet Room filmový debut, ve kterém si zahrála velkou hlavní roli Yuki Uchida. Zase trošku jiné pojetí prostředí psychiatrické léčebny, než u jihokorejského filmu I'm Cyborg, But That's Ok . Díky velkému množství komediálních prvků, je vážná atmosféra příběhu z psychiatrické léčebny pojata zajímavou uvolněnou formou, na kterou se příjemně dívá. 85 % (18.01.2010)

Film úsměvně vyšinutý jako Tetsu a obyvatelé psychiatrické léčebny (včetně sester a doktorky Shirai :), do které se dostane depresivní Asuka. O hořce vyznívající sekvence v něm není nouze, přesto z něho prýští uvolněnost a positivní nálada, jež ve finální fázi silně atakují diváka. Menší srovnání s Parkovou Cyborg Girl není už vzhledem k lehce legračnímu panteonu svérázných postaviček určitě mimo, leč na místě je konstatování, že Tichý pokoj má příběh, japonsky citlivé pojetí a formální hrátky v něm téměř nenajdeme. 9/10 (20.06.2008)

Taká japonská variácia Girl, Interrupted, ale podaná samozrejme v tom ich bláznivom štýle. Lenže aj napriek odľahčenému tónu a pár infantilným vtipom, sú tragické príbehy všetkých tých pacientiek na psychiatrii aj dostatočne smutné. Hlavná hrdinka si dlho nechce priznať, že ta skončila oprávnene, takže až kým si to neuvedomí, tak tam zažije kopu vtipných a aj smutných príhod. Bavilo ma sledovať všetky pacientky a celkom by ma zaujímalo, ktorá ďalšia z nich sa odtiaľ niekedy dostane, ale to sa samozrejme už nikdy nedozvieme. Celkovo to je po každej stránke vydarený film. 8/10. (30.12.2021)