Šaráda

„Paní Lampertová, víte co to je CIA?“ - „Předpokládám, že to asi není letecká společnost, že?“ Romantický film, kriminálka a černohumorná komedie; tím vším je Šaráda, a nutno dodat, že nabízí více než funkční mix těchto 3 žánrů (humor vládne hlavně ze začátku, ovšem i v průběhu na nějakou tu povedenou hlášku místy dojde, přestože větší prostor dostává úsměvná romantika s přídavkem v podobě napínavého krimi, u kterého divák dlouho tápe podobně jako hlavní hrdinka). A co se týče právě postav, obsazení dua Hepburn-Grant bylo mistrovským tahem, působí maximálně sehraně, příjemně to mezi nimi jiskří a jejich dialogové výměny je radost poslouchat. Do očí bijící zadní projekce (alespoň po zvukové stránce nejsou odfláknuté) spolu s nějakým tím místem, kdy filmu lehce docházel dech, jsou jedinými kaňkami na této velmi zábavné podívané, u které po opakovaném zhlédnutí zvyšuju hodnocení na slabší plný počet. „Miluji tě, Adame.“ - „Ano, to už jsi mi řekla.“ - „Ne, posledně to bylo: Miluji tě, Alexi." (18.01.2010)

"Jaké je pro nejbližší dny Vaše křestní jméno." No přece Brian, Peter, Alexander případně Adam. To dá rozum. Musím se přiznat, že týpek s těmito aliasy, kterej se umí v poklidu osprchovat i v obleku, je mi vzorem. On mě prostě neustále bavil a lepila se na něj v mých očích neodolatelná Reggie, takže chci bejt jako on. Ono to tedy má i drsnější stránku příběhu, která se zase docela slušně zamotala a já jsem si chvílemi připadal jako v legendární Cimrmanově hře Hodina pravdy. Ono se skutečně mohlo stát, že Reggii s Adamem jsou otec a dcera, matka a syn nebo sourozenci. Na to naštěstí neměl autor Mistrovu genialitu, takže se nám to nakonec rozmotalo celkem přijatelně, ale Šaráda to byla opravdu slušná. A ještě nyní mě jímá hrůza z toho, že bych se utopil v posteli. Takže z toho plyne poučení o nebezpečnosti pyžama a já radši budu spát nahej. Dobrou noc. (19.06.2021)

Už jenom ti herci, od zavedených stálic jako Audrey Hepburn a Cary Grant (nepamatuji se, kdy jsem naposledy viděl takhle hvězdný pár) až po ty, na které jejich hvězdné chvíle slávy teprve čekaly - později oscaroví pánové Matthau, Coburn a Kennedy. Dalším plusem pak je nepřímá úměra mezi vtipem a napětím, totiž že když ten první začne ustupovat, ihned ho stejnou měrou nahradí ten druhý. A zdejší scéně na pohřbu se svým vtipem může vyrovnat snad jenom pohřeb Grahama Chapmana. P.S. Úvodní titulky za zvuků Manciniho hudby se směle mohou měřit s tou nejlepší prací od Saula Basse. (02.03.2010)

Och, Šarádu prohlašuju svým novým oblíbeným filmem. Pro zjev Audrey Hepburn nenacházím slov, snad v žádném filmu se mi nelíbila víc. Film vyniká skvěle napsanými dialogy, výtvarně nápaditými úvodními titulky a nezapomenutelným závěrem ("Och, miluji tě, Adame, Alexi, Petere, Briane, ať se jmenuješ, jak chceš. Miluji tě. Doufám, že budeme mít hodně synů. Můžeme je pojmenovat po tobě."). Vadil mi snad jen věkový rozdíl mezi dvojicí hlavních postav, bělovlasý Grant mi k Audrey moc nesedl. Ó ano, samozřejmě je to proto, že bych se vedle ní nejraději viděl já, pročež už mlčím. (06.01.2013)

Tento film je naprosto geniální! Obsazení je brilantní, protože se zde nevyskytují žádní uměle hrající hezouni či modelky, obvyklá přísada thrillerů. Tady ale máme důvtipného Caryho Granta, půvabnou Audrey Hepburnovou a břitkého Waltera Matthaua. Všichni včetně vedlejších rolí (Jacques Marin jako komisař Grandpierre) umějí hrát a když dojde na vtip, je vše přesně načasováno. Stanley Donen natočil inteligentní "hitchcockovský" thriller, ve kterém romantická zápletka vůbec nepůsobí uměle. Všichni dnešní tvůrci by se mohli učit. Film byl natočen počátkem 60. let a tak můžete krásně sledovat módu a design té doby lépe než v některých tehdejších bondovkách. Mimořádně povedené jsou také záběry na Paříž. Donenův příští a tématicky podobný film Arabeska byl také povedený, ale Šaráda je nejspíše jeho nejlepší film (a to počítám i Zpívání v dešti). Pravda, Na sever severozápadní linkou to není, je to totiž ještě lepší. (07.07.2006)