John Rabe - Ctihodný občan Třetí Říše

Masakr v čínském Nankingu resp.jeho obsazení japonskou armádou bylo počáteční fází 2.světové války v Asii. A John Rabe, papírově nacista a šéf místního Siemensu, byl čestný chlap, který se postaral o ochranu nejen svých zaměstnanců, ale i dalších stovek tisíc Číňanů v jím vytvořené bezpečné zóně chráněné pod vlajkou s hákovým křížem. A o tom je tento film. (26.04.2015)

Po Šindlerově hlístu a eskapádách sýra Wintona tu máme dalšího, náhle se vynořivšího, podivného mesiáše, který tentokrát brání v redukci čínské populační exploze Japoncům. Zachránil jich prý 250 000! A dle glorifikační dramatizace všechno sám, těmahle rukama. Kdo ví, možná jen díky němu si teď mohu ve svém oblíbeném bistru pochutnávat na pekingské kachně. Patetická fňukpohádka, která ani trošičku nezkresluje historická fuckta a já ani chvíli nezapochyboval, že takhle to skutečně bylo. Jen jsem čekal, že na konci filmu jako bonus ještě zachrání Willyho! Odteď si kupuji všechny elektrospotřebiče výhradně od Siemensu, protože je to milá, starostlivá firma s humánním managementem! (21.09.2011)

John Rabe byl možná o něco morálně výraznější postava než Schindler, protože jednal zcela nezištně, ale film sám už tak výrazný není. Co do obsazení není co vytknout a k výbornému Tukurovi se přidali i Buscemi s Brühlem, nicméně ani oni nedokázali překrýt hluchá místa, která se hromadila zejména v první polovině. Každopádně jakmile Japonci obsadili Nanking, nabral děj tempo a Gallenberger rozehrál poměrně slušné a syrové válečné drama citlivě prokládané dobovými záběry, během něhož člověk občas nabyl přesvědčení, že Japonci byli mnohem větší hovada, než samotní Němci. Škoda první poloviny a intenzity, která mi tu přeci jenom trošku chyběla. I tak se ale jedná a slušnou práci. John Rabe byl frajer. 65% (04.03.2016)

Silné herecké obsadenie ako Daniel Brühl či Steve Buscemi predčilo aj danú udalosť a hlavne jej spracovanie i nájdenie nového dobré nácka. Hoci možno fakt bol dobrý a veril tomu, že Hitler to myslí dobre. Prišlo mi až vtipné, ako vypisoval listy Adolfovi, nech pokarhá Japoncov v záujme ľudskosti. A pritom Adolf mal vymyslený ešte oveľa tvrdší plán. (19.01.2022)

O tzv. nankingském masakru jsem, přiznám se, do zhlednutí tohoto filmu skoro nic nevěděl a ač film v tomto směru netlačí příliš na pilu, přesto mě docela zasáhl. To samé platí o postavě Johna Raaba, „nenapravitelného umíněnce“, pod jehož vedením se v rámci Nankingské bezpečnostní zóny podařilo zachránit životy okolo 200 tisíc Číňanů. Není přitom asi úplně správné tuto postavu přirovnávat k Oskaru Schindlerovi, jak se tu objevuje v některých komentářích. Ano, oba byly Němci a oba byli členy NSDAP. Ale John Raab, jak jej líčí tento film, byl svým způsobem anglický gentleman, což se tedy o Oskaru Schindlerovi asi úplně říct nedá. Přesto není pochyb, že Raabovi jeho postavení Němce při plnění jeho poslání v Nankingské bezpečnostní zóně velmi pomohlo. Říká se tomu historický paradox, a patří k nim i to, že John Raab, jak se dozvídáme ze závěrečných titulků, byl po návratu do Německa zatčen gestapem, aby jej po válce pro změnu západní spojenci odmítli zbavit nálepky nacisty. Některých paradoxů můžeme být svědky i v tomto filmu. Mezi ten nejsilnější asi považuji scénu, kdy se čínští obyvatelé Nankinku na popud Johna Raaba schovávají pod velkou nacistickou vlajku s hákovým křížem (kterou dotyčný ve zde jím vedené pobočce Siemensu doposud odmítal vyvěsit), aby se tak zachránili před bombardováním japonských letadel. Hodně působivá scéna... (16.11.2022)