Msta

Vzhledem k tomu, že se mi podařilo úspěšně zapomenout podrobnosti o filmu z recenze MaedhRos, čekal mě po první části lehčí šok: „Zabili mi hlavní dekoraci, parchanti!“ Jenže Msta je ještě z Changova období, kdy ještě neuvízl v pasti schématičnosti a povrchních homoerotických významů (hlavně pozdější kung-fu snímky). Takže tu máme hlavně jednoduchý, ale silný příběh, klasické Changovo hrdinské krveprolití a hrdinu, který vypadá jako upgrade Jednorukého šermíře. Klidný, tichý a přece magor... Ale přávě tyhle vyšinuté individuality dělají Changovy snímky výjimečnými, že? (14.04.2010)

Zase jednou u televize a tentokrát MGM představila 39 let starý klenot z Hong Kongu. Film o pomstě, který je krvavý, brutální, přímočarý a nezastavuje. Lehce arogantní Kuan Tai Chen připravuje před svou smrtí půdu nejen pro krvavou pomstu a velké divadlo pro diváka, ale hlavně pro Davida Chianga, který přijde a už z obrazovky nesleze. Jeho pohled stejně jako perfektně uhlazený vzhled pasuje do příběhu výborně a divák si najde svého "oblíbence" opravdu rychle... a pokud ne díky vzhledu a chování, tak určitě kvůli první zlomené ruce a mohutným výstřikům rudé krve (ta je stále podivně červená, jako červená barva na malování...) z každého těla. Akce spojená s krví a brutalitou v příběhu o pomstě, za kterou se má občas jít bez ohledu na následky. To vše se stylem a skvělou atmosférou dvacátých let 19. století. (mimochodem, ten bílý oblek ze závěru snímku si patrně půjčilo více filmů...viz Equilibrium...nebo snad náhoda?) (05.03.2009)

Příběh o mstě je už takovou nedílnou součástí takovýchto filmů a tato tradice se drží do dnešních dnů. Tento snímek nejen že prezentuje očekávané souboje kung-fu, ale kupodivu je tu důraz i na příběh a ten není zase až tak špatný, jak většinou bývá. Inu, je vidět, že si tady tvůrci dali přeci jen alespoň trochu záležet. Skromný film plný bojového umění pro potěšení fanoušků tohoto žánru. (05.08.2015)

David Chiang v Changově volném remaku Point Blank prolévá i cedí krev a na svojí nekompromisní cestě za pomstou za sebou nechává hromady mrtvol a fůru v půlce zlomených, nedokouřených cigaret. Absolut Chang Cheh se vším, co k tomu patří - a slušnou porcí dusné, bezvýchodné atmosféry navíc. Berte to podle libosti jako doporučení nebo varování. Ode mě 10/10. (Podrobněji a s obrázky tady.) (14.06.2008)

Krvavý morytát, v němž žena klidně konverzuje se svým bývalým švagrem nad právě vykuchaným tělem svého milence - náhodné oběti msty, a kde se nástrojem zabíjení stává i obyčejná dýmka. Vložené záběry z čínského divadla, které předjímají a v ladných montážích protínají akci, jasně ukazují, že život jen napodobuje pravé umění, ne naopak; antistatická kamera proniká všude jako čepel nože Davida Chianga a noří se téměř v každém záběru do sytě rudé, ať je to ve scénách násilí, sexu nebo hry (hra je "zabíjení času", jak ve filmu zazní). Obraz je natolik cynický a přímočarý, že nijak nevysvětluje samoúčelný mechanismus nasílí založeného na odplatě, neobhajuje jednání hrdiny jinak než pokrevní mstou, prostě pouze zazmamenává děj ... a tím k němu vlastně dává ten nejvěcnější mravní komentář. (08.03.2009)