Půlnoční polibek

Nejen L.A., ale každé mnohamilionové město je odjakživa plné osamocených lidí. Dnes už ti single nešťastníci mají i připojení na internet. No to je mi novina. Jen nechápu, proč jsem se kvůli takovému objevnému zjištění a nějakému lůzrovi díval hodinu čtyřicet na televizi. Korunováno rozhovorem: „Čekám dítě.“ „A co budeš dělat? Necháš si ho?“ „Nevím...“ Takže je schopná si třeba hodit korunou a když padne orel, tak jít na potrat? Velmi romantické. Nesympatický lůzr a čerstvá single kráva. Na ČSFD krásných 75%. No comment. Asi mají zdejší single uživatelé radši líbání (jednou za rok o půlnoci pod silvestrovským ohňostrojem), než děti... (11.08.2014)

Přiznávám, že jsem pořádně nečetla, o čem to má být, takže jsem šla do kina s tím, že jdu na romantickou podívanou, ale už první minuty mě vyvedly z omylu. Tohle je opravdu něco úplně jiného, ale v podstatě ze života. A i na trochu té romantiky dojde :-) Pro mě neznámí herci předvádí výborné výkony, kamera je zajímavá, hudba fajn a černobílé provedení tomu dodává jiný rozměr. (01.04.2010)

L. A. poslední den letoška. Nikdo nechce být sám. Spousta věcí začíná, vypadají nádherně, spousta věcí končí, vypadají beznadějně. Jak jsi na tom Ty ? Lidé se hledají, aby se nakonec rozešli ? Možné to je, někdy ani prsten nepomůže. Sebevědomé setkání, zároveň také útěk a uchopení šance. Použil bych slova z jiného snímku L.A. is like...nowhere, everybody who lives here is lost... Velmi originální pojetí dává dohromady skvělou alternativu, která mně baví, i když romantiku moc nemusím. (13.07.2014)

Neuvěřitelně krásné. A dějiště impozantní, mé milované Los Angeles zachycené z úplně jiného úhlu pohledu, než člověku dostane ve většině filmů. Že měl film malý rozpočet? No a co? Neshledala jsem na něm žádný nedostatek, a atmosférou předčí leckteré hollywoodské trháky. Navíc černobílé provedení u tohoto typu filmů podle mě vždycky přidávalo na uměleckém dojmu. (16.01.2010)

Takhle nějak by to dopadlo, kdyby scénář k Linklaterovu "Před úsvitem" režíroval Woody Allen a o druhou polovinu své režisérské sesle by se dělil s rozměrným pozadím Judda Apatowa. "Půlnoční polibek" klade důraz na sílu okamžiku, dává příležitost neokoukaným tvářím (obsazení hlavní dvojice se nadmíru povedlo) a upomíná na nezávislou scénu. Příběh není tím, co by výrazněji překračovalo rámec zaběhnutých standardů, tím podstatným jsou postavy a dialogy, díky nimž ve mě film zanechal hluboký dojem. 9/10 (21.12.2009)