Režie:
Pete RiskiScénář:
Pekka LehtosaariKamera:
Jean-Noël MustonenHudba:
Ville RiippaHrají:
William Hope, Leon Herbert, Ronald Pickup, Philip Bretherton, Noah Huntley, Dominique McElligott, Skye Bennett, Mr. Lordi, Kita, Amen, Ox, Awa, Jussi Haukkamaa (více)Obsahy(3)
Pouhých sedm pater může být tou nejhorší noční můrou
Otec se chce o svoji autistickou dceru postarat sám a násilím ji odvést z nemocnice. Při útěku ale zůstanou uvězněni spolu s dalšími šesti lidmi ve výtahu. Incident je však pouze začátkem té nejhorší noční můry. Když dveře výtahu po delší době dveře výtahu konečně otevřou, najdou jen strašidelně prázdné chodby několik zohavených těl. Je to práce netvorů z temné strany, kteří se právě pouští do děsivého útoku na své nové oběti.
Začíná být jasné, že na malém autistickém děvčátku leží otázka přežití celé skupiny.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (237)
SILENT HILL v špitáli? Dajme tomu, že scenár je na svoj námet poriadna sračk@. Dajme tomu, že sa tu nejaká metalová kapela vybláznila dosýta. Dajme tomu, že si pri tom spomenula na retro masky z rokov minulých a neváhala ich použiť v modernom filme. Dajme tomu, že ide o neškodný výplach, ktorý bude zdvíhať žalúdky len tým náročným. No a keď si to dáme všetko dokopy... ()
Lordi ráda poslouchám, ale koukat se na ně nemusím. K téhle jízdě výtahem finské výroby jsem přistupovala především jako k výbornému marketingovému tahu vítězů Eurovize, potažmo režiséra. Co si budeme povídat, vždycky je lepší nic moc nečekat. Nápad se stupňováním zla (čím nižší patro, tím větší hrůza) i s časovou dimenzí mi přišel zajímavý, Lordi dělali bu bu bu efektně, autistická holčička, která jakoby z Kruhu vypadla, mi lezla na nervy jen ze začátku. Škoda odfláknutého konce, o kterém do teď nevím, jestli jsem ho vůbec správně pochopila... ()
Tohle by mi asi i jako metalový videoklip přišlo spíš roztomile blbé než cokoli jiného, ovšem při téhle stopáži to už bylo vysloveně úsměvné. (A nezřídka naneštěstí dost nezáživné.) Strašidelné nemocnice jsou ale fajn, navíc jsem se párkrát zasmála nahlas, což se taky cení (ať už to bylo záměrem či ne). ()
Prvních zhruba 40minut velice podařených, dobře navozená atmosféra, zajímavý příběh, béčkoví herci. Vizuální stránka nemocnice po „hell upgradu“ velice povedená a temně mrazivá. Monstra se objevovala zřídka, triky byly slabší – zvláště u duchů, kteří mi nepřišly vůbec strašidelní. Nejvíc celkový film zpackal nepovedený závěr a slabé vyvrcholení, taky navíc docela wtf? 6/10* ()
Když se hudebníci převlečení za bubáky rozhodnou účinkovat v hororovém filmu, nemusí to dopadnout dobře. A přesně to se stalo v případě Dark Floors. Nemám nejmenší výhrady k prostředí a atmosféře, která byla místy opravdu hutná, ovšem herecké obsazení s neskutečně otravným dítětem to zabíjí. A samotní Lordi v roli příšer... nějak se mi tam vzhledově nehodili. Působili na mě jako kdyby vypadli z úplně jiného filmu. A nic na tom nemění to, že jsem věděla, kdo jsou. Uznávám, že ve světě hudby je to poměrně originální a podobně propracované kostýmy jsou na pódiu skutečnou raritou, ovšem filmu se měli kluci z Lordi vyhnout obloukem. Ne moc dobrý dojem navíc podpořil divný konec, který si ani s odstupem času neumím moc vysvětlit. Nenáročný divák si v tom možná i přesto najde své. ()
Reklama