Vinyan

Vinyan je velmi zvláštní snímek. Při jeho sledování se mi hlavou honily různé otázky, na které ani po jeho skončení neumím jednoznačně odpovědět. Třeba jedna taková - zdánlivě velmi hloupá (ale myslím, že opodstatněná): Jedná se o artový snímek, nebo o béčkový horor? Nebo je to snad béčkový horor s ambicemi stát se něčím víc? Nebo rádoby artový snímek, který sklouzl nechtěně k béčkovému hororu? Názor si na to udělejte sami…. V mnoha místech, především ve druhé polovině filmu budete svědky dějů, u kterých si nebudete jistí, zda se jedná o skutečnost, sen, halucinaci hlavních postav nebo uměleckou nadsázku…. Základní dějová linka filmu je poměrně jednoduchá. Rodiče ztrácejí při tsunami svého malého syna. Jeho tělo se však nenašlo, proto se rozhodují hledat jej, dokud existuje alespoň jiskřička naděje…. Hlavním hybatelem událostí je rozpor mezi vírou otce, který je skeptický (či realistický) a matky, která odmítá smrt jejich syna přijmout. Zápletka nás nutí ke srovnávání s von Trierovým Antikristem (20.5. 2009). Autory snímku Vinyan však lze těžko obvinit z opisování, neboť jejich film měl premiéru o půl roku dřív (1. října 2008). Stejně, jako v Antikristovy jde především o vztah matky k dítěti. I zde je matka tou osobou, která dává události do pohybu. I zde se snaží být otec nápomocen a zprvu se jeví, jako osobnost, která je silnější, racionálnější a své manželce je oporou. Ale stejně, jako v Antikristovi se dostává do vleku událostí, které není schopen ukočírovat…. Další přirovnání: atmosféra snímku houstne podobně, jako u Copollovy Apokalypsy - úměrně s hloubkou džungle a hustotou porostu…. Stejně tak míra šílenství - civilizovaný člověk nechaný napospas všem nástrahám džungle nemá šanci - dříve či později podléhá představám, které nepřátelské prostředí vyvolává. Při sledování snímku se mi vybavila také dlouhá úvodní scéna útěku vězňů z transportu z Němcových Démantů noci. A nejen ta. I štvanice při které dvojice hlavních hrdinů utíká před myslivci důchodového věku s flintami má ve filmu Vinyan zajímavou paralelu - pouze místo myslivců jsou zde všudypřítomné pomalované domorodé děti, které mají místo pušek ostré klacíky….. Vodítkem k pochopení filmu, které tvůrce vložil hned do první čtvrtiny je vysvětlení významu slova vinyan - po několika minutách filmu jej uslyšíte. Napoví vám, co vás bude dále čekat… Podle něj můžete usoudit zda v kině dále setrvat či nikoli…. (20.10.2010)

Z podobného soudku (atmosférou i rozložením "sil") jako Trierův ANTIKRIST, nad očekávání srozumitelné a surově podmanivé. Emmanuelle Béartová je neustále fascinujícím způsobem nádherná a i když byste tu a tam některý záběr ve filmu (ten je spíš psycho dramatem než hororem) prostřihli, těch jejích je pořád málo. Může to znít zvráceně, ale těm dětem v závěru (mimochodem herecky dost odvážném) jsem nepokrytě záviděl. II Scénář: Oliver Blackburn, Fabrice Du Welz, David Greig. 80% (22.06.2010)

Neuvěřitelné psycho, surrealita, nářez. Ani nevím, proč se mi to vlastně líbilo. Je to krásně vizuálně natočené, včetně výběru exotických a správně atmosférických lokací, hutná je i hudba a doprovodné zvukové efekty a především pak exceluje Emmanuelle Béart v roli matky, která ztratí syna a kvůli tomu i holý rozum a Rufus Sewell v nevděčné roli manžela, který musí zachovat chladnou hlavu vedle šílené ženy. Kromě těchto kladů se mi ale děj zprvu zdál příliš pomalý a chvílemi mě ani nebavila x-tá variace na téma "Byla jsem máma, teď jsem magor!" Ale pak... pak přijde poslední třetina filmu, která je minimálně stejně podivná, jako zbytek filmu, ba ještě víc. A přesto jsem seděl a hltal Vinyan s otevřenou pusou, aniž bych chápal co, jak a proč... Jeden z mála filmů, které vás dostanou, ač jsou racionálně dost na hlavu. Z Fabrice du Welze něco bude, pozor na něj! (15.06.2009)

Pochmurné drama o hledání dítěte ztraceného po tsunami v Thajsku. 1) Nečekejte žádnou podobnost s Indianou Jonesem či běžnými adventurami. Děsivou temnou atmosféru snímku umocňuje fakt, že všechny postavy ve filmu jsou nesympatické. 2) Taky by to mohl být reklamní film pro turisty směřující do barmské džungle za dobrodružstvím nebo za nákupem zbrusu nového dítěte. Těžko říci... 3) Hloupý český název filmu (Dobyvatelé barmské džungle) svědčí o neznalosti, ignoranci a zjevně flákačské práci toho, kdo jej snímku udělil. (09.08.2017)

Podľa hodnotení a komentov tento halucinogénny trip z barmskej džungle väčšine kolegov veľmi nesadol. Nechcem nikomu brať jeho vkus a názor a už vôbec sa nechcem hrať na profesora, ktorý vám teraz povie: "hej, decká, nič ste nepochopili, ste úplne vypatlané, dnes zostanete po škole!" Diela namiešané z rôznorodých ingrediencií sú vždy skúškou diváckej tolerancie. Nazerané žánrovými okuliarmi, Vinyan je zo všetkého najmenej horror a tak fanúšikom, ktorí chcú a musia za každou hokejovou maskou vidieť iba Jasona, nesmelo odkazujem: kurva, pokiaľ viem, tak Hašek sa volá Hašek a nie Vorhees. Dobre teda, škrtnime si zo žánrového označenia Vinyan slovíčko horror. A namiesto neho si dosaďme (podľa vlastných preferencií)...čo len chceme. Nie sme predsa nijakí sráči, nepotrebujeme pri každom filme žánrové barličky. No a ak sa vám náhodou bude chcieť hľadať inšpiračné zdroje či aspoň pokrvné príbuznosti, skúste si napríklad spomenúť na "apokalyptickú" odyseu kapitána Willarda pri hľadaní pohrešovaného tajuplného plukovníka Kurtza (alebo si - nie kvôli obsahu, skôr sprostredkovanej "temnote mysle" rovno prečítajte knižnú predlohu, z ktorej Coppola voľne vychádzal, geniálne Srdce temnoty Josepha Conrada) skúste si ešte raz pozrieť nedávny Sirotinec, skúste si predstaviť pod obrázkami aj iné významy, než nám na prvý pohľad sprostredkúvajú, alebo si hoci prečítajte, čo si myslí kolega "frenkie" (ktorý dával o. i. v škole dobrý pozor, keď sa hovorilo o tom, čo znamená slovíčko "vinyan" a v ktorej fáze filmu o ňom rejža hovoril). A keď poviete, že som mudrujúci idiot, budete mať zaiste čiastočnú pravdu, pretože Vinyan ponúka množstvo interpretačných polí a možno i ja bežím po úplne blbej trati. Nie, Vinyan ani zďaleka nie je dokonalý film, ale priam fyzický zážitok z pekla (teraz nemyslím len barmskú džunglu, skôr peklo prepukajúceho šialenstva), ktorý mi sprostredkoval, je už, ako zvykne vravievať Dracula na tému "krv" - precious thing in this time. P. S. Odkaz pre kolegu J*A*S*M ( Milý Jakube, až si jednou, třeba za deset-dvacet let, kdy z tebe bude táta, přečteš třetí větu svýho komentu k tomuhle filmu, jistě si špitneš, jenom tak na půl úst: no, jo, to jsem byl mladej a houby věděl o životě". Myslím, že si to fakt řekneš, protože i když se neznáme, jak tak čtu tvý komenty, mám takovej pocit, že seš chytrej kluk.) (07.04.2009)