Děkan Spanley

Na první pohled to vypadá tak zajímavě a hezky a ve skutečnosti je to hrozně divný a netypický. Už jenom nekonečný debaty nad dobrým Tokajským o kvalitním Tokajským mi lezli na nervy, ale celé to přesto mělo takové to osobité, britské kouzlo, že jsem to prostě musel dokoukat. A po shlédnutí jsem tátovi šlohnul flašku Tokajského a jal se ho vnitřně studovat. (16.11.2011)

Vskutku podivný konverzační snímek s velmi kvalitním obsazením.Připadalo mi,že se první část trochu vleče,ale pak jsem chytil rytmus a ponořil se do poklidné atmosféry se zvláštními dialogy a neprvoplánovým jemným humorem.Film nenabízí žádnou akci a napětí,ale navodí pocit klidu a pohody,což není k zahození.Nemohu film doporučit lidem,kteří bojují se závislostí na alkoholu,protože se v něm Tokaj pije až příliš sugestivně. (16.08.2016)

Někdy hořce komický, jindy příjemně dojímavý Dean Spanley je filmem, který okouzluje zejména tím, s jakou lehkostí je schopen posunout se v hodině a půl od prvně zmíněné komiky (hlavně z úst Petera O'Toola) až ke konečné echt melancholii (v pozitivním slova smyslu). Potěšilo a dojalo. V době Vánoc to člověk ocení ještě o trošku víc. (23.12.2010)

Tak krásnou studii psího chápání světa, sdělovanou "samotným psem" tak vznešeným jazykem - to si kynolog jako já prostě nemohl nechat ujít. Film je samozřejmě o něčem jiném, důležitějším - leč skrze toto "psí" vyprávění roztajou stoleté ledy a leckterý zaťatý nerudný protiva pookřeje a zlidští. Ať žije tokajské! Ať žijou psi! Ať žije všechno! (12.04.2011)

----- "Jen uzavřená mysl má jistotu." ----- Ne že bych byla nějak zaujatá proti myšlenkám, které se hlásí k reinkarnaci. Jenomže jakmile pronikly na scénu, začaly se chovat jako rození záškodníci. Sotva se trochu porozhlédly, neúnavně a systematicky začaly nabourávat křehkou, mírně zasněnou atmosféru příběhu - nezastavila je ani lehounká nostalgie a vcelku příjemné vtípky, které děj doprovázely. S důsledky jejich činnosti jsem se vyrovnávala jen s obtížemi ... navzdory vcelku působivému vizuálu, který nenásilně podtrhoval styl vyprávění. Možná i proto, že jsem neměla po ruce Tokajské, ale pouze a jenom Chardonnay z italských hroznů vyrobené ve Velkých Pavlovicích (ročník se mi bez brýlí nepodařilo identifikovat) ... a k inkriminovanému snímku poněkud provokativního zaměření to patrně nebylo úplně to pravé. P.S.: Nevím, jak vy, ale já jsem přesvědčená, že žádný pes se nikdy nepokoušel ulovit Měsíc ... za žádných okolností - na to jsou naši čtyřnozí průvodci příliš inteligentní ... ;-) (03.03.2014)