Paříž, když to hoří

Audrey by dokázala vnést šarm a krásu i na toalety na brněnském vlakovém nádraží. I když Holden zrovna nepatří k mým favoritům, nijak to Audrey nekazil. Překvapivě trapně však působil Curtis. Komedie je to především konverzační a s něžným úsměvem si střílí z filmového průmyslu. Přesto mi nasadila brouka do hlavy, jestli se opravdu nechal Shaw při psaní Pygmalionu inspirovat o skoro sto let starším románem, neboť se mi ta podobnost náhle zdá velmi realistická. (13.01.2024)

Opět jedna skvělá komedie. Líný scénárista si najme písařku, aby za dva dny stihli napsat scénář k trháku, který očekává jeho producent. A rozjíždí se kolotoč fantazie, dělání si srandy z filmových klišé (ale s láskou) a bruslení mezi nejrůznějšími filmovými žánry. Scénárista promítá do filmu postavy z okolí a do velké lásky sebe a písařku, zatímco se zamilovávají i ve skutečném životě. Je to úchvatně zahrané - Hepburnová je kouzelně naivní, Holden hotový baron Prášil :) je tu pár hereckých i pěveckých cameí (Dietrichová, Sinatra, Astaire) a cameo, který nechce pochopit že je cameo (Curtis) :) A nejvíce jsem se zasmál, když se Hepburnová opije a film se bleskurychle mění na hammer horor, indiánku a letecký film :D (31.08.2021)

Značne otravná variácia (chce to byť pocta alebo paródia?) na Novú vlnu, ktorú (asi pre pomalších) asi päťkrát aj spomenú. Okrem toho je to veľmi dlhé a napriek "hravej" povahe často zapadajúce do stereotypu a nudy. Vďaka bohu aspoň za slušnú dvojicu Hepburn-Holden, bez ktorých by to bolo už asi neznesiteľné. 5 / 10 (06.06.2009)

40 % - Nebýt Audrey, tak jsem to snad nedokoukal (to ne, já filmy z principu nevypínám:-) Po všech stránkách (s výjimkou Audrey:-) (Pod)průměrný film, romantika bez romantické chemie, osud hlavních postav mě vůbec nezajímal, stejně jako vyprávěný příběh, konec bez gradace. Pro obdivovatele Audrey asi povinnost, ale pro ostatní nezáživná záležitost. (18.03.2009)

Skoro bych se vsadil, že na počátku tohoto snímku byla táž scénáristická bezradnost, kterou věrohodně znázorňuje. Mimo ni v něm jsem v něm zhola nic nepostřehl. Nepochopím, jak režisér, který natočil tak skvělý film jako Book, Bell and Candle, mohl spáchat něco tak konfekčního, co nedokáže nic víc než zkrátit život. Obsazení Audrey Hepburn je podobně jako u jiných slabších snímků matoucí: pokaždé ji čekám zářící, moudrou a bdělou, jakou také zpravidla bývá, ovšem ostří jejího postřehu tupí hloupým příběhem, neproměnnými banalitami a schématy. Sabrina ani Odpolední láska však pokleslou naivitou ani hloupostí nemohou pařížskému hotelovému strádání konkurovat. Serendipity, oh really? (05.01.2018)