Winyan Loke Khontai
Spiritual World, The
Obsahy(1)
Ming ve věku 15-ti let byla pronásledována duchem, od kterého se snažila uvolnit. Později poznává mladého lékaře Budda, který objevuje spojení mezi duchem a jejím mrtvým otcem. Doktor tvrdí, že otec dívky byl zavražděn a snaží se doručit pravdu o své smrti… (LIVINGDEAD)
Videa (1)
Recenze (48)
No teda film jsem si nechával na nějaký večer abych se mohl pořádně bát, ale výsledek? Nuda bez špetky inovace. Je to úplně obyčejná duchařina která se nesnaží vymyslet něco jiného. Film mě něco kolem 100 minut a aby film byl lepší musel by se zkrátit o 50 minut, protože tyhle scény jsou tak extrémně natahovaný že film není možné zkouknout najednou. Navíc hlavní protagonistka je tak ošklivá že to není možné. No tak tenhle film dokáže zachránit jen celkem dobrej konec. ()
Tak toto Thajčanom nevyšlo. Po polhodine som to musel vypnúť, lebo sa to nedalo pozerať. Úplne šialená roztrasená kamera, zbesilé rýchle strihy jeden za druhým, až som mal pomaly závraty. A vlastne ani neviem, o čom to celé bolo, lebo z toho chaosu sa veľa vyčítať nedalo. Že ženskú prenasleduje duch? To som už videl tisíckrát a v oveľa lepšom spracovaní... Brak! ()
Nova s Primou by z toho udělali srdcervoucí stodílný rodinný dramatický seriál, Jihoameričani nekonečnou telenovelu bez hlavní romantické linie, Američani lehce dementní TV seriál pro čerstvě náctileté, Thajci z toho udělali duchařinu, která je prvních 80 minut bez jakéhokoliv děje a vzájemných souvislostí a kdyý nakonec zapadne poslední (a takřka jediná) součást mozaiky, je až překvapující, že se někomu chtělo točit sto minutový film s takovouto zápletkou. 3/4 doby ten film prostě jen přešlapuje na místě, aniž by se někam hnul. Určitě vám na mysl vyskočí Šestý smysl, možná vás trochu zaujmou nepatrné stopy surrealismu, jako celek to však stojí jedině za hovno. ()
Uvod filmu nesmierna nuda, po dalsej polhodinke stale ta ista nuda a aj na zaver filmu, akoze ducharskeho filmu na azijsky sposob som znova pocitil nudu. Nic som vo filme nepostrehol mojim zrakom, aby som sa nejakeho, co i len najmensieho zaberu na duchov bal. Vsetko je to nejake psycho a nejako cudne pozliepany hybrid ducharciny, ktory skor patri na smetisko toxickeho odpadu. ()
Tenhle horor s aktuálními 36 % mě mile překvapil. Začátek mi přišel neuvěřitelně zmatený (radši se na něj podívám znovu v kontextu), rozpohybovaná kamera byla zmateně přeplácaná a tak vůbec mi úvod nesedl. Pak následuje část s úvodními titulky a záběry na hlavní postavu, které za chvilku omrzí, podkreslené příšerně nepatřičnou hudbou. No a pak to začne být zajímavé. Nevím, jestli to byl záměr, ale Ozvěny mrtvých jsou odtažitý a nedramaticky stavěný horor. Moc se v něm nemluví, děj plyne pomalu a divák dění sleduje s odstupem zpovzdálí. U duchařského hororu to zní poněkud absurdně, ale u mě to fungovalo a celkové pojetí na mě působilo vyloženě artově (když nepočítám scénář, který vyšší ambice nemá, ale rezonuje s formou). Atmosféra je budována postupně a velkou zásluhu na ní má Anuchit Sapanpong, která se do své role naprosto vžila. Když ji obdobně zdeptaný mladík žádal o pomoc a mířil na ni pistolí, tak jsem naprosto věřil, že Ming na vlastním životě nezáleží. Zajímavě bylo pojato retrospektivní rozuzlování záplatky, kdy se několikrát po sobě díváme na tu samou věc z jiného místa nebo nám je poodkryto pár vteřin scény navíc. Je to efektní, ale po pár scénách to trošku omrzí. No a konečně po rozuzlení tu je poslední klišovitá patetická scéna, která by beze slov nejspíš vyzněla hodně silně. Každopádně jsem byl při sledování Ozvěn mrtvých napnutý jak struna. ()
Reklama