Oddělené světy

Výborným námet, tému jehovizmu je treba podobne ako Mormonov a iných pološialencov prezentovať čoraz viac. A ak je to možné, vytlačiť ich zo spoločnosti, veď sami sa oddeľujú. Škoda, že tento film nebol dostatočne vyhrotený. Mal na to dobrý základ, dobrý vývoj, ale ten vrchol v závere nebol niečím, čím by zasiahol diváka. Hoci ide vo finále o tragickú udalosť, jej poňatie bolo také suché, škandinávske. Hoci na zamyslenie, stále málo emočné. (05.08.2017)

Určitě každý z nás už minimálně jednou otevřel dveře těm prazvláštním lidem, kteří vám chtěli sdělit dobrou zprávu. Narodíte-li se do podobné rodiny, tak je pro vás dosti obtížné se z podobné mašinérie vymanit. Je to podobné, jako kdyby jste se narodili s černou barvou pleti a v dospělosti se rozhodli, že černí nebudete. Pokud tedy nejste Michael Jackson, tak je to prakticky nemožné. S některými, pro běžného smrtelníka těžko pochopitelnými, záležitostmi nás seznamuje běžný smrtelník Michael Shannon Jr. Velkou výtku bych měl zejména k tomu, že se snímek točí kolem těch dobře známých neduhů (odmítnutí krevní transfuze, intimní zdrženlivost, apod.). Myslím si, že snímek mohl zajít trošku hlouběji a poodkrýt prvky života Svědků Jehovových, které nejsou široké veřejnosti až tak dobře známé. Taktéž si snímek zasloužil poněkud intenzivnější závěr a tím pádem i vyznění. Ani hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická. Pokud někdo našel zalíbení v daném tématu, tak doporučuji zhlédnout spíše snímek Kreuzweg. Naopak mě celkem fascinovalo, že vydání se po stopách Svědků Jehovových je celkem fajn způsob na strávení ucházejícího života v případě absence vyššího či v podstatě jakéhokoli stupně vzdělání. Je to jedna z mála sfér lidského života, kde je vzdělání škodná. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (12.03.2017)

Solidní drama z prostředí sekty kteří si říkají jehovisté. Skvělé byly zahráné scény kdy rodinu čím dál více ovlivňovala sekta která pro rodiče byla víc než jejich děti. První film kde jsem mohl nadlédnout jak funguje tahle sebranka magorů. Hlavní představitelka byla hodně sympatická stejně jako její herecký výkon. (18.02.2010)

S oblibou občas listuji Strážnou věží, zejména sekcí s dotazy čtenářů. Při čtení této sekce se stejným dílem bavím absurdními otázkámi i ještě absurdnějšími odpověďmi (na sebetriviálnější dotaz je věřícímu seriózně odpovězeno z kontextu vytrženým, abstraktním a nicneříkajícím citátem z Bible) a stejným dílem je mi smutno. Nemám rád dogmatismus a fanatismus v kterékoli podobě - a esencí členství ve Svědcích Jehovových je, zdá se, být právě dogmatikem a fanatikem, tedy nepřipouštět si jakékoli pochyby o svém přesvědčení či o jeho schopnosti zodpovědět každou otázku lidského bytí. Právě v tomto bodě působí film To verderer naivně. Znám osobně několik fanatických lidí různých zaměření (byť se jim úporně snažím vyhýbat) a musím konstatovat, že jakákoliv racionální diskuse s nimi je nemožná a předem odsouzená k nezdaru. Film To verderer se však diváka snaží přesvědčit, že stačí poměrně málo k tomu, aby se vírou zaslepenému člověku otevřely oči, zejména že je prý potřeba láska. Film však nedostatečně vykresluje a zdůvodňuje psychologické motivy jednání postav, resp. je podává zkratkovitě, a působí tak nevěrohodně. Stejně tak se zde vyskytuje určitá tezovitost a přehnaná doslovnost (všichni víme, že Svědci Jehovovi rozdávají po domech své publikace s kýčovitými obrázky, stejně jako že odmítají transfuzi krve a věří v brzký Armageddon - film to však nezapomene několikrát zdůraznit a současně odsoudit, čímž pouze neinvenčně přebírá zažitý stereotyp). Snímku se však v žádném případě nedá upřít technická zručnost (zejména práce s kamerou a střihem je skvělá a upomíná stylem na jiná dánská filmová dramata poslední doby - kupodivu mívají v tomto ohledu dost společného) a herecké výkony jsou vynikající. (18.02.2009)

A další dánský film, který se mi nelíbil. Řekl bych, že je to pohled na Svědky Jehovovy (kteří mimochodem v ČR nejsou oficiálně považování za sektu) pod zorným úhlem současné relativistické liberální společnosti. Jako by byly jen dvě možnosti, buď oddanost sektě nebo hedonismus okolní novopohanské většiny, zastávající heslo: "Dělej si, co chceš, co cítíš, co je příjemné atd." Rozhodně si nemyslím, že se jedná o kvalitní film. Místy až primitivně polopaticky ukázané principy Svědků Jehovových, většina postav naprosto bez hlubších charakteristik, přičemž scénář se hlavně soustředil na ukázání, jak jsou krutá oddělení osob v rámci rodiny. Idealizuje však zároveň okolní svět (neboť, jak víme - co např. dnes páchá nevěra a obrovská rozvodovost). Stejně tak by se dalo natočit drama např. na téma nedodržení věrnosti, zdrženlivosti u tzv. "normálních". lidí ---Navíc, vůbec mi nepřipadlo pravděpodobné, že by ten mládenec vzhledu recidivisty (pouze s egoistickými zásadami) měl zájem o trvalý vztah a je otázka, jak dlouho by tento pár byl spolu, ale to už je jen spekulace. (21.05.2012)