Rozkaz

JFL ****, i přestože se mu filmový přepis líbí, v podstatě jej považuje ze trailler na knihu. I mně ve filmu něco scházelo, na rozdíl od něj jsem však nevěděl co. A tak z toho byla jen procházka mezi vypjatými osudy několika hrdinů; podobně, jako jsem se kdysi procházel finskou jezerní krajinou severně od Jyväskylä (od osmi večer do půlnoci, jindy nebyl čas - chodil jsem lesem podél břehů, abych věděl, kudy se vrátit - jednou jsem břeh jednoho jezera zaměnil za břeh druhého jezera, a měl jsem namále). Pozn. 1: Možná bychom ty hrdiny mohli zúžit tři - otce, syna a Erlköniga - a tak se snáze dobrat podstaty. ("Ich liebe dich, mich reizt deine schöne Gestalt; Und bist du nicht willig, so brauch' ich Gewalt." – nebo jak se domnívá Otokar Fischer: "„Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád – pojď po dobrém, sic budeš litovat!“ — nebo jak bych řekl já: "Mám moc tě rád a tvá postava se mi líbí, nebudeš-li však chtít, použiji násilí." Pozn. 2: Tesně před slednutím filmu byla v televizi reportáž o sexuálním zneužívání opečovávaných charitativními organizace; sotva to může být jinak, za nejušlechtilejšími, stejně tak jako za nejodpornějšími cíly, hledejme vždy ještě cíle jiné. Kdo neví jaké, ať se zeptá Sigmunda Freuda, je to ve všech jeho knihách. (01.03.2018)

Výborné dramatické momenty utopené v mori slabšej, vodovej omáčky. Navyše snímok nemá ani zďaleka takú emotívnu úroveň na akú som pri severských drámach zvyknutý. Myslím, že išlo v tomto smere urobiť omnoho viac, pretože námet je celkom zaujímavý a pointa na záver nie je vôbec zlá. Koniec prišiel ani neviem ako a s ním aj otázka - No a čo? Pritom by ma to nemalo vôbec napadnúť. Silný priemer. 65/100 (09.01.2015)

Film vychází z ceněné předlohy finské spisovatelky Leeny Lander a právě v tom je jeho úskalí. Bez znalosti předlohy snímek uchvátí svým psychologicky a eticky vyostřeným příběhem, který představuje úvahu o humanismu vystavenému válce, coby stavu absolutního bezpráví a tedy i beztrestnosti. Bohužel se znalostí předlohy se ukazuje, že se jedná o poměrně nezdařilou adaptaci, která zůstává na povrchu a přináší úlitbu divákům v přemíře tělesnosti a prvoplánovosti. Absence minulosti a na ní vázaných motivací postav sice napomáhá obecnému vyznění snímku, ale lineární vyprávění zase zbavuje film potencionálního napětí. Nejvíce do očí bije mnohoznačný konec, který sice skýtá možnost výkladu vážným směrem, ale spíše vyznívá jako kýčovité rozmělnění dopadu předchozího dění na diváky. Přes to se jedná o dílo, které má řadu kladů, při čemž předním z nich je fakt, že pojímá závažné téma domácí historie (finskou občanskou válku) a problematizuje její vnímání. Sloučením závažného historického tématu a diváckého potenciálu se nabízí srovnání s německými 6ivoty těch druhých či Hřebejkovými počiny o komunismu a druhé světové válce. Nicméně oproti nim je finský snímek v naprosto odlišné kategorii, neboť ačkoli také chlácholí, dělá to jen pro vyvážení soustavného tíživého náporu, kterému diváka vystavuje po větší část vyprávění. (01.09.2010)

,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.12.2012)

Velmi zvláštní film o ideálech, rodící se lásce a těžkostech války. Mě rozhodně překvapilo, že jsou Bílí ve snímku ukazováni ve špatném světle, zatímco Rudí jako bojovníci za vyšší cíle. Ale možná to prostě bylo jenom jedno z finských vyrovnání se s minulostí pomocí filmu. Pořád přemýšlím nad min. divnou dějovou linkou odehrávající se na soudcově území, o které nevím, co si mám myslet. Jeho "jistá" náklonnost působila krapet nepatřičně, ale svým způsobem vysvětluje jednání ohledně vězenkyně. A vše uzavírá krásná obět idealisty a dojemný konec. Výborné formální stránce nemám co bych vytkl a k ději, tak jak byl vystavěn, snad jen to, že dítě mohlo být vlastní, ne zavražděné spolubojovnice a poměr se soudcovou ženou tam být taky nemusel (v obou případech by se přidalo na věrohodnosti). Toto místy komorně působící drama hodnotím slabšími 4* a rozhodně se pro srovnání podívám ještě na jiný film s tématikou občanské války ve Finsku. (17.02.2012)