Reklama

Reklama

Signum laudis

TV spot

Obsahy(1)

O rozkazech se nediskutuje. Ani o těch nesmyslných... Koncem první světové války jsou rakouští vojáci na ruské frontě těžce decimováni. Po smrti všech polních důstojníků se velení v bitvě ujme řácký kaprál Hoferik (V. Müller), který udrží pozice i za cenu nesmyslných ztrát na životech. Jeho slepá oddanost říši vyvolává opovržení jak u obyčejných vojáků, tak u Hoferikových nadřízených. Nově jmenovaný náčelník štábu, neschopný generál Berger (I. Prachař), však osobně dorazí na bojiště se svitou dalších důstojníků, aby v zájmu zvýšení morálky mužstva vyznamenal Hoferika Vojenskou záslužnou medailí Signum laudis (lat. Odznak chvály). Jednotka i s generalitou se však dostane do ruského obklíčení. Jediná cesta zpět do rakouského týla vede přes les, ve kterém se vyzná jen Hoferik. Dovést důstojnickou smetánku do bezpečí je však těžší, než si kdokoliv původně představoval. Pro slabosti a pochyby však nemá Hoferik žádné pochopení, a to ani když jde o generály… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (172)

topi 

všechny recenze uživatele

Skvělé válečné drama s nezapomenutelným hereckým obsazením. Když pominu Vlada Mullera, tak na mě nejvíce zapůsobil Josef Bláha v roli cynického a věčně ožralého kapitána Koniga - jeho rozmluva s kaprálem Hoferikem v pozadí rozpadlýho baráku a popíjení flašek ve spojení s Liškovou nevtíravou hudbou je opravdu hodně silná a dechberoucí scéna, kterou mám snad z celého filmu nejradši. Je obrovská škoda, že panu režiséru Hollýmu film tehdejší cenzura vystříhala. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Popravdě řečeno nechápu, že mi takový film tak dlouho unikal. Každopádně pochybení je napraveno a já si užil velmi kvalitní filmový zážitek. Na pozadí válka, která funguje jako mlýnek na maso a nikdo neví, koho semele jako dalšího (technické zpracování bylo přesně tak chaotické, jak ho mám u snímků z první světové války rád), trochu nevyvážená hudba (místy jsem v ní cítil 80. léta, což není u tak dobového filmu zrovna trefa do černého; no ale i mistr tesař se sem tam utne) a pak střety charakterů a národností (bohužel nezvýrazněné užitím více jazyků), obyčejných vojáků, nižších důstojníků a dokonce generálů. Film na svých bedrech suverénně táhne Vlado Müller, jehož Adalberta si nakonec divák oblíbí a plně mu fandí až do konce, ale i postavy podle hodnosti nejvyšší jsou velmi zajímavé, nejvíc mě z nich zaujaly asi König a Kostolány. Atmosféru zmaru a deprese pak ještě podpoří maximální hořkost v závěru a ironický úšklebek nad pochodem generálů. Silné 4*, rozhodně doporučuju. ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Kdykoliv se scénárista Jiří Křížan pustil do válečné tématiky dopadlo to velmi dobře. Signum Laudis je snad kromě Švejků jediný film v kulisách první světové války co si vybavím. Díky kvalitní produkci a hlavně režii Martina Hollého se scénář dočkal velice důstojného zpracování, díky němuž válečné prostředí působí opravdově a neošizeně. Film je také přehlídkou velmi dobrých hereckých výkonů představitelů výtečně napsaných postav. Samozřejmě nejvíce pozornosti strhnul Vlado Müller coby naivně úslužný kaprál Hoferik, ale ve vedlejších rolích vynikají i Josef Bláha nebo Ilja Prachař. Depresivní atmosféru zdatně dotváří i hudební motivy Zdeňka Lišky, pro mě největší osobnosti české filmové hudby. V rámci tuzemské tvorby odivuhodný počin. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Ani som nevedel, že Martin Hollý točil aj české filmy. Nieže by bol tento niečo extra na poli spracovania, ale určite má čo povedať. Hlavne námet a Vlado Müller v hlavnej úlohe a niekoľko zaujímavých scén sú veľkými ťahúňmi a dávajú zabudnúť na nejaké tie priemernejšie záležitosti, posmešnosti a občas nadľačený fíling. Tými priemernejšími záležitosťami sú posmešná kritika na adresu rakúskouhorskej armády i jej dôstojníkov, ktorou si film asi chcel poľahky otvoriť dvere v dobe komunizmu. Ako keby česko-slovenská armáda a jej dôstojníci neboli úplne rovnakí. Müller v roli drsného veliteľa, ktorý rozdáva rozkazy i facky, v istých chvíľach dokonca aj nadriadeným, je na to ako stvorený. Chvalabohu, že nebol predabovaný. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jedno ze zásadních děl československé kinematografie, které ukončilo hubená normalizační 70. léta, a spolu s Jakubiskovou Tisíciročnou včelou se stalo předzvěstí lepších časů. Vlado Müller se tu zaskvěl ve své nejsilnější a nejnáročnější roli. Nicméně film se může chlubit řadou vynikajících charakterních herců, slušnými exteriéry a zejména kvalitním scénářem. Těžko říct, proč film zapadl, snad pro svůj depresivní náboj. Jinak jde o jeden z nejlepších barrandovských snímků 80. let. Film bez stupidní ideologie, zato sympatizující s obyčejnými vojáky v zákopech, kteří to obvykle odnesou za vrchnost v oficírských uniformách. Závěrečná scéna, kdy se důstojníci poté, co obětují celou jednotkou, s noblesou vydají do zajetí za doprovodu vojenské hudby, je mrazivou cynickou tečkou za celým filmem. Kaprál Hoferik je příkladem zfanatizovaného vojáka, který je ve svém zanícení schopen vést vlastní válku až do konce. Mimochodem, oficiální text distributora se příliš nevyznamenal, protože Hoferikova jednotka pochopitelně nebyla obklíčena Němci coby spojenci rakousko-uherské armády, ale ruskými kozáky. Celkový dojem: 90 %. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (15)

  • Martin Hollý ml. povedal: „Už pri čítaní scenára som myslel na Vlada Müllera s postavou Hoferika, ktorý je drsný a neurvalý chlap, zabijak s obrovskou silou, človek, ktorý si vo svojej naivite myslí, že jedná čestne a statočne, keď v mene cisára ženie na smrť svojich ľudí. A Vlado Müller je skutočný chlap". (Zdroj: skcinema.sk)
  • Film získal Velkou cenu na 22 Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (M.B)
  • Ve filmu je scéna, kdy se má Hoferik (Vlado Müller) poprat s Reischlem (Jan Skopeček). Skopeček měl z mohutného a silného Müllera strach, a tak když byl režisér, po několikerém opakování záběru, konečně spokojen, slíbil Müller Skopečkovi jako bolestné čočku, která tehdy v Praze nebyla. Po nějaké době sledoval Skopeček se svou manželkou televizi, kde se shodou okolností objevil právě Vlado Müller, načež se Tichánková důvěrně naklonila k manželovi a pronesla: „Došla nám čočka, měl by sis zase nechat dát od Vlada přes hubu“. (cundak)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno