Režie:
Štefan UherKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Svetozár ŠtúrHrají:
Jozef Kroner, Věra Tichánková, Jozef Úradník, Rudolf Jelínek, Sylvia Turbová, Milka Zimková, Karol Spišák, Ljuba Krbová, Viliam Polónyi, Vladimír Petruška (více)Obsahy(1)
Je dobré mít se kam vracet. Tragikomický portrét jedné rodiny... Starý rolník Martin Hudec (Jozef Kroner) se svou ženou (Věra Tichánková) zplodil a vychoval tři syny. Ti se rozběhli do světa a na rodnou vesnici jakoby zapomněli. Martin může jen závidět svému starému kamarádovi Imrovi, za kterým jeho syn jezdí pravidelně až z Paříže. Když přijde senoseč, Martin se družstvu nabídne, že poseká louku, která kdysi patřila jeho rodině. Rozešle synům telegramy, z nichž není zcela jasné, o co jde. Ušlápnutý Jano (Karol Spišák) a redaktor Martin (Rudolf Jelínek) přijedou s rodinami, nejmladší Fero (Jozef Úradník) dorazí sám ze studií. Ani jeden z nich by nepřijel, kdyby věděl, proč je otec sezval. Během dnů, strávených společně podle rodinné tradice, tak vyplavou na povrch letité i nové bolesti, střety povah, ale především málo uvědomovaný pocit, který nakonec převládne nade všemi ostatními rozdíly – že všichni, kdo se tu sešli, jsou jedna rodina. (Česká televize)
(více)Diskuze
chyba je vo filmovej hudbe. i ked na filmovu hudbu clovek zabudne najskor, je rovnako dolezita ako pribeh a herci,...
Radost sledovat a unášet se tímhle dílem...především pro toho, kdo zná obdobné prostředí a lidi. Mile působí nemálo nenápadného, přirozeného humoru výtečně vpraveného do děje, že ho nerozbíjí, ale doplňuje. Obrazovou kompozicí skvělá kamera doslova "čte" realitu, nenásilně mapuje sílu příběhu, bez zbytečného patosu a efektů. Detail přesně tam, kde má být, nepůsobí tak násilně jak často v současných filmech. Výtečně herecky zvládnuté dialogy znějí přirozeně, včetně kulisového ruchu. Hudba je jemně v pozadí, ne jak dnes, když nevím jestli sleduji směs hudebních klipů spojených do celovečerního filmu. Štefan Uher prostě "umí", je to dílo opravdu nadčasové. Jedinou výtkou je tady scenáristicky značná stylizace postav a především idealizace hloubky vztahu lidí, jejich projevu i jejich vnitřní "krásy", na druhou stranu to dělá film vděčný k shlédnutí.