Vražedná stěna

Dojemný film , podle skutečných událostí , který ukazuje svět přesně takový , jaký je .Hladový , rozhýčkaní reportéři , kteří hledají senzaci za každou cenu i na vzdory lidskosti , na druhé straně horolezci zapálení pro věc, kteří se dostanou do potíží právě díky snaze pomoct v nelehké situaci svým soupeřům ve zdolání hory . Film je dobře natočený a dokonale si zahrává s lidskou fantazií i emocemi . Člověk se cítí být přímo vtažen do děje a dokonale prožívá každý nepříjemný okamžik . Propracovaností tohoto snímku právě v tomto ohledu a na reálnosti se nedá nic vytknout . Je to neskutečně chytlavé a člověk nejen že cítí mrazení z nehezkých scén , ale často jsem se přistihla i při kdejaké grimase nepříjemných pocitů a za to nemůžu hodnotit zkrátka film jinak , přesto , že ho nutně znovu vidět nemusím . Viděno v rámci Season Challenge Tour 2015 (27.09.2015)

Už ji vidím, nevěstu. Krásnou, moc krásnou. Trochu vyšší než ty. 3970m, kamenná a ledová. Láska na první pohled. Kdo nezná ten pocit, drápat se ... hodin nahoru pro ten zážitek na vrcholu, kdy se vám naskytne nádherný pohled na okolní hřebeny a vrcholy (pokud vám tedy přeje počasí) nemůže pochopit. Často se setkávám s názory typu (i mezi mými známými) co z toho máš, plahočit se nahoru, strávit tam pár minut a následně absolvovat několikahodinový sestup dolů. Horolezectví (vysokohorská turistika) je droga. Kdo nezažije, nepochopí. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul snímek Nanga Parbat o prvovýstupu bratří Messnerů. Zavládlo určité zklamání. V tomto případě panuje téměř 100% spokojenost a to jak s příběhem samotným, ikdyž, (ale o tom až o něco později), tak především s horolezeckými pasážemi (btw neskutečně autentickými). Takhle nějak určitě chtěl (a i měl) vypadat Vilsmaierův snímek. Nordwand je téměř autentickou rekonstrukcí výstupu z r. 1936 na severní stěnu Eigeru Nordwand (výstižně překřtěný na Mordwand) rakousko-německé čtveřice, který skončil naprostou tragédií. Philipp Stölzl má bezesporu cit pro gradaci napětí. Člověk má chvílemi pocit, že sám mrzne ve sněhové bouři a tráví noc v převisu v 3000m. Slova chváli tak letí I ke kameramanovi a pochvalu jistě zaslouží I technické (dobové) vybavení horolezců. Jedinou kaňkou (bránící mi se vytasit s plným hodnocením) je ta romantická linka. Ani ne tak samotná skutečnost, že se ji tam tvůrci rozhodli zařadit, jako spíše její provedení. Když už se něco ohání textem: podle skutečné události, to si opravdu tvůrci nemohli odpustit závěrečnou scénu, kdy se Johanna Wokalek vydává do sněhové bouře za Tonim a tváří v tvář s ním čelí jeho ( jejich) posledním chvilkám. Skutečnost je taková, že Toni Kurtz opravdu zemřel “ pár metrů” od své záchrany, nicméně tím kdo ho v posledních okamžicích povzbuzoval byli horští vůdci. Je to ale opravdu pouze malá piha na kráse. p.s to uživ verbal – musíš si uvědomit, že každý nemůže být takový krasavec a švihák lázeňský jako ty. Já byl spokojený. Představa Megan Fox v bikinách zachraňující Toniho Kurtze je (možná) lákavá, ale patří do jiného typu snímku. Ikdyž možná při pohledu na ní by Tonimu roztál(y) úd(y), nadlehčil lano a protáhl ho okem karabiny. Teď vážně, snímek Nordwand je vskutku působivým adrenalinovým zážitkem (troufám si tvrdit) nejen pro horlozecké nadšence a v mých očích se řadí do těsného závěsu za Macdonaldův Touching the void. 85% p.p.s. pokud se chcete dozvědět vice o historii této stěny, doporučil bych knihu Heinricha Harrera: Bílý pavouk (14.03.2011)

Moc se mi na filmu líbilo zdařilé zpracování života v tehdejší době. Ať už život horolezců (mimochodem tito herci na mě udělali velmi dobrý dojem) a členů vojenské jednotky v Německu nebo příšerná povrchnost novináře Araua. Příběh je od poloviny navíc zasazený do krásného kraje Jungfrau ve Švýcarsku. Vzhledem k tomu, že jsem tam nedávno byl, tak jsem poznával všechny možné detaily z těchto míst, což člověku docela zpříjemní film. Celkem mě překvapilo, že v době kdy se odehráva film (1936), zde byla železnice na Jungfraujoch. Na wikipedii jsem se pak došetl, že tato železnice už byla stavěna před 1. světovou válkou. Jediné, co mě mrzelo bylo to, že jsem si zde na csfd přečetl v zajímavostech jak to dopadne, takže jsem byl trochu připraven o nějaké překvapení. Na můj vkus je možná tento film až příliš dlouhý. (18.09.2013)

Vlastně jsem k filmu přistupovala s nedůvěrou, jak já ty hory, mráz, vichr a ty blázny, co si lezou na vrcholy riskovat své životy a zdraví, nesnáším:-) Ale byla jsem příjemně překvapena:-) Na pozadí války, kdy pro Vůdce se dokazovala oddanost snad úplně všude, před olympiádou, se dva horolezci , sloužící v armádě, rozhodnou zdolat velmi nebezpečný vrchol v Alpách, na kterém už si vlastně všichni vylámali zuby.Ne z lásky k Říši, vlastně jen pro sebe. Jejich kamarádka má slibně rozjetou kariéru fotografky v redakci a její šéf nos na trháky.A tak se vydají do horského hotelu sledovat souboj horolezců ze čtyř zemí. Musím říci, že ač slečna fotografka působila doslova asexuálně, to ostatní bylo koukatelné. Drama o odvaze, kamarádství i boj o život , to vše velmi dobře natočené včetně záběrů hor, mě donutilo dát čtyři hvězdy, kterých nelituji. Jen ten ledový vítr, mráz......brrrrr:-( (11.10.2013)

Tahle story sice neohromí, vlastně to není ani nijak výjimečné dílo, ale pořád lepší než mnohý vychvalovaný hollywoodský kasovní trhák s podobnou tématikou. V kulise skalních štítů se lze pokochat pěknými momenty, nad kterými zaplesá srdce snad každého horolezce. Připočtu-li, že to má realistický základ, tak je to další zajímavý počin německého filmu. (05.06.2014)