Dobré srdce

Velmi záhy je jasné, o co půjde, ale to vlastně vůbec nevadí. Kus filmu je čirá nuda, nic moc se neděje, objeví se pár vtípků a postřehů (kdybyste náhodou nevěděli, tak kapacita baru je 13 lidí a ženský do baru nepatří, ty maj cukrárny a kavárny), Paul Dano sem tam i promluví a jedna ženská se tu přece jen objeví, a taky husa a nové auto a zapálená kořalka a sem tam něco, co spolu moc nesouvisí. A nakonec to celé tedy nějak dopadne... (19.12.2010)

Tak ako to vidím ja je, že oni vám natlačili 500 dielny seriál do 95 minút, lebo toto sa nikde inde nedeje! Už už som si myslel, že... Wááááw, náhrada za Kaurismäkiho , ale s príchodom tej ženskej to šlo dolu vodou! Môj záver: Názorná ukážka toho, ako sa dá zpackať vynikajúci nápad. (18.11.2010)

Souhlasím s názorem, že tento film je opravdu velmi bizarní. Na jednu stranu působí velmi amatérsky, herecké výkony nejsou nijak vybroušené, postavy mnohdy působí až příliš ploše a bez výrazu, především zpočátku zanechávají člověka emočně chladným. Naopak svým způsobem fascinující a mrazivý zároveň je chladnokrevný cynismus, s jakým režisér k danému tématu přistupuje, od svých postav si udržuje zřetelně jasný odstup. Co ovšem na tomto filmu oceňuji, je jeho velmi zvláštní melancholická a posmutnělá atmosféra, kterou je prodchnut celý film od začátku do konce, určitá nejednoznačnost, celková tragikomická poloha a především konec, který mi opravdu vyrazil dech. //Pozor, nepatrný spoiler.// Že bude autor až natolik cynický a název Dobré srdce bude skutečně mít „dvojí význam“ jsem netušila. //LFŠ 2010 (05.12.2010)

Stává se Vám ve filmu často, že se Vám líbí tak z 95ti % a pak to závěrem absolutně posere? Že to zase tak často není? No já se ani nedivím, taky jsem se s tím dlouho nesetkal. Dobré srdce je totiž naprosto parádní film. Ze života, o lidech, o jejich smyslech života. Nádherně se na to kouká, ale pak přijde konec a režisér, jak kdyby zasimuloval, uklouz a rozbil si držku o led. Prostě a jednoduše tak výborný příběh závěrem neuvěřitelně zadřel. Když už nic jiného, tak ten závěr si zasloužil alespoň větu. Jenže ani na tu tenhle film nemá. Jinak to ale přes to všecko byla radost sledovat. Takových milých ale zároveň smutných filmů se nenajde ani po prsty u jedné ruky. Ale pozor...pořád je tam ta Skandinávie. Pozitivní to je, ale tak jakoby, osobitě. (18.04.2011)

Když jsem se chystal na tento film, tak se přiznám, že jsem nevěděl co mám od tohoto snímku čekat. Nikdy před tím jsem neviděl snímek vyprodukovaný v těchto zemích. Avšak po skončení filmu jsem byl mile překvapený. Velmi citlivě napsaný scénář tomu rozhodně velmi prospěl. Líbil se mi formát sitcomu, jehož příběh je obvykle jednoduchý, ale jste neustále ve společnosti vašich oblíbených postav. Dobře byly zahrány obě hlavní postavy, jak Brian Cox tak i Paul Dano, byli ve svých rolích velmi uvěřitelní. Jen škoda toho předvídatelného konce, který jako jediná část ze scénáře pokulhává. Myslím si, že tento snímek si své fanoušky jistě najde. (13.01.2011)