Alice

Na Alice jsem se docela těšil, protože jsem věděl, že je zde nějaký (nevěděl jsem přesně co, jak jsem už několikrát napsal, o filmech si, žádné informace dopředu nesháním) nadpřirozený prvek a to Woody perfektně využil v (nejen) jeho předchozím povídkovém filmu. Bohužel, po zhlédnutí tohoto filmu jsem byl zklamaný. Neberte mě špatně, Alice není špatný či hrozný film, on je jen po všech stránkách zcela průměrný a témata, která by v jiném filmu Woody do mrtě rozpitval (manželství, podvádění) jsou zde "ponechány" jen jako součást příběhu. Z Woodyho filmografie mám pár snímků, které si rád pustím, ale tento mezi nimi nikdy nebude. A navíc nejslabší výkon Mii Farrow. Holt roztomilost není vše. 50 %. (19.11.2012)

Kouzelné. Hmm, skoro by se to mohlo jmenovat Zázrakem uzdravená. :-)) Nestává se mi často, aby mě tolik od začátku do konce bavil vyloženě ženský film, věnovaný v první řadě publiku něžného pohlaví, a za sebe ani nemůžu zhodnotit, nakolik skutečně Allen rozumí ženské psychice včetně její nejtajemnějších zákoutí, jak to popisuje oficiální distributor. Ale já věřím, že ano, a při dobrém filmu mi stačí vnímat, že Woody určitě rozumí minimálně tomu, jak vypadá dobrý scénář, jak vést příběh, postavy a jednotlivé motivy tak, aby upoutaly, napínaly, bavily a že má šťastnou ruku na obsazení hlavních rolí. Mia Farrow je zde krásně milým stvořením, prožívající v duší své hrdinky zamilovanost i otrávení z denní rutiny a napůl pohaslého manželství, okouzlení střídající se ze zklamáním a neustálým váháním... až do překvapivého konce, který mi připadal trochu náhle odbitý, ale zároveň i přes to drobné zklamání mě tím vyústěním dokázal potěšit a svým pojetím (s komentářem pavlačových drben v pozadí) připadal i dost vtipný. Woody Allen jako autorský režisér má ve své tvorbě pestrou řádkou různých specialitek a jednou z nich jsou rozhodně i komorní vztahové komedie s výrazným fantastickým prvkem, před Alice to byla Purpurová růže z Káhiry, později Půlnoc v Paříži... aneb ze všedního a pomalu fádně vypadajícího života poznáváme náhle prostřednictvím jednoduchého kouzla úplně jinou dimenzu tohoto světa kolem, aniž bychom ho opustili. Což platí nejen pro hlavní postavu, ale prakticky i pro diváka během sledování těchto Allenových filmů, pokud je naladěn na stejnou vlnu. Velmi se mi líbila i umělecká stránka, pokud jde o sehrání fantaskních flashbacků nebo některé výtvarně stylizované záběry, třeba dialog s loučením nasnímaný se sileuty obou postav před obrazem s palmou a mořem. [80%] (16.06.2022)

Zvláštní kombinace vztahových filmů typu "Hana a její sestry" s bláznivou komedií, jako je například "Prokletí žlutozeleného škorpiona". A musím říct, že ta kombinace bezvadně funguje. Samozřejmě to není nic vysloveně dechberoucího, spíš jen taková jednohubka, ale "jednohubka" skutečně dobrá... Celkový dojem:80% (12.05.2019)

Alice nejiskří Woodyho typicky sebemrskačským humorem a ironií, přesto se mi svou úsměvnou křehkostí - možná ten pocit vzbuzuje i éterická Mia - zalechtal pod kůži. I když je o ženě, která má všechno jen ne zájem muže, neotravuje (ještě to tak) hloubkovou psychosondáží do jejího "rozervaného" nitra, naopak Mia- Alice je roztomile naivní a rovněž tak její reakce na "šikovné" bylinky od Dr.Yanga ("ono to vážně uvolňuje"). (15.12.2005)

Woodyho pokus v okamžiku největší sbíhavosti jeho díla. Vyniká hudba, a už nic. Tuctový příběh dvou lidí, kteří I can´t stand it any longer but didn´t realise yet. Měl jsem spíš pocit, že Woody potřeboval zaměstnat Miu, než něco natočit. Zbytečnost a v díle WA podprůměrný ročník, který netřeba vidět víckrát. (19.10.2013)