Reklama

Reklama

Hlad

Trailer 1

Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (433)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Hlad není další z řady dojímavých vězeňských filmů o nezlomnosti lidského ducha, nespravedlnosti systému a jeho nelidskosti. Konečně, tohle vězení je jiné, než jsme z filmů z podobného prostředí zvyklí. Tytam jsou přeposilované gumy, vřava z chodeb, práce v prádelnách, pašování drog, fyzické potyčky mezi vězni, jejich boj o moc či plánování útěku. Je tu ticho, světlo a kdyby vězni nepotřeli vše svými výkaly, ocitli bychom se pod odmontování vězeňských dveří ve sterilní nemocnici. Rutina. Úmorný nedostatek podnětů (jak rozumné v tomto ohledu bylo vzdát se hudby). Hlad má i své bachaře, kteří nemluví, pracují ze zvyku, bez větších emocí. Jen občasné návštěvy, motáky a povídání se spoluvězni na ignorované mši vytrhávají mukly z jejich letargie a vtiskávají jim zdání osobnosti. Tady není a nemůže být ztotožnění se s postavami, protože ty již kromě touhy vzdorovat, kterou nikdo nechápe, (výtečně představené v jediném rozsáhlejším dialogu) o osobnost víceméně přišly. Nemluví, nežijí, nemají důstojnost a nakonec již ani nejedí a nepřežívají... Jejich protest proti nelidskému zacházení je tichý, pro ně bolestivý, pro věznitele nepodstatný či nepochopitelný, chvílemi i respektovaný a přece to film nějakým zázrakem ustál a nestal se lacinou moralitkou o špatnosti všeho, co je "od vlády". I v těch z druhé strany vidí lidské bytosti a jejich vraždu jako krutou a nesmyslnou. Nedozvěděl jsem se, že boj za všech okolností má smysl. SPOILER - Bobby Sands umírá, jeho požadavky se plní, ale pro mě i tak hrdinou zůstavá (zde nevystupující) Bertrand Russell se svou myšlenkou: "Nikdy bych nepoložil život za svůj názor, protože bych se mohl mýlit." Film mnou proto nepohrdá, neříká mi, že myslím špatně. - KONEC SPOILERU. Hlad vidí a vnímá, ale nevelí a nepodsouvá. ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Zase film ideální na honění ega "bystřejších diváků". Tak já s radostí prohlašuji, že zřejmě tak bystrá nejsem a ani to umělecké cítění nemám, protože tady jsem se šíleně nudila. Dobrá byla zřejmě jen první půl hodina - sledování surových praktik mě docela zajímalo, ale celé to probíhalo tak tiše, že mě více bavilo hypnotizovat ledničku. Když už se mi konečně dostalo nějakého rozhovoru, byl o ničem a trval (jedna scéna!) snad hodinu. U tohoto momentu jsem usnula a když jsem se probrala, pořád ta samá scéna. Ocením kvalitní příběh, ale musí tam nějaký být, ne mě uzívat k smrti. Jinak výborná kamera a scény bez vytáček. Ale z té syrovosti a krutosti se jako většina, pardon, neposeru. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Neujasněnost scénáře, faktické a historické nepřesnosti i při tom minimu informací, zbytečná snaha o "umění". Hvězdička za výkony herců, kteří si chudáci asi museli vytrpět svoje. Možná by měl konečně někdo současným filmařům vysvětlit, že větší hrůzy než přehnaným naturalismem u diváka docílí tím, co si musí divák domyslet. Btw, není pan režisér homosexuálně orientovaný? http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/hlad.html --- Nejsem odborník na konflikt Velká Británie - Severní Irsko a nemohu posoudit, kdo je víc vinen, zda IRA, či britská vláda. Ale tenhle film je obyčejné vydírání. Pokud netušíte, oč v roce 1981 šlo, budete vhozeni přímo do vězeňského pekla, aniž byste tušili, co se děje, proč se to děje, nebo za co jsou ti mladí muži s atletickými postavami zavřeni. Vidíte jen, jak ti hnusní britští dozorci, co mají britskou vlajku i na klíčence, ty ubohé trestance mlátěj, krutě jim stříhají vlasy a vousy, dokonce je nechávají v celách skoro nahé, takže kam se hrabe Troškovo Slunce, seno, erotka ve zobrazení pinďourů na metr čtvereční filmového plátna. Nezmiňoval bych se o tom, kdyby těch scén nebylo zbytečně tolik a některé úplně zbytečné. Navíc je to celé hrozně, ale hrozně hlubokomyslné. Abyste věděli jak, jsou zde dlouhé záběry dozorce, jak kouří a přitom kouká, jak sněží. Dlouhatánský záběr, jak vězeň rukou honí ospalou mouchu (na to druhé honění rukou taky dojde) po skle a mřížích. Neskutečně dlouhý záběr, jak dozorce s maskou vytírá podlahu chodby plnou moči. Umělecký záběr na vězeňskou zeď pomalovanou hovny... ostatně dojde i na záběry vzniku podobných maleb... Asi po 57 minutách filmu se jeden vězeň rozhodne držet hladovku, je ochoten umřít, ostatní ho budou následovat, kněz mu to rozmlouvá, a vězeň nakonec za pomoci umělecky ztvárněných obrazů umře... Jestliže tak zhruba tušíte, tak šlo o slavnou událost roku 1981, kdy zatčení členové IRA na návrh Bobbyho Sandse zahájili hladovku za tuším pět bodů, z nichž jim čtyři vyšly, když umřel desátý hladovkář a na britskou vládu celý svět vyvíjel nátlak, aby zatčeným bylo vyhověno. Současně ale jedním dechem musíme dodat, že zatčení členové IRA nebyli žádní beránci a měli na svědomí 1300 bombových útoků, stovky mrtvých včetně civilistů, takže ta nějak není divu, že na ně byl uplatněn tzv. Special Category Status - britská vláda je de facto brala jako válečné zajatce. Což byl jeden z bodů podmínek hladovkářů, aby byl tento status zrušen, Další z bodů třeba bylo povolení návštěv rodinných příslušníků (ve filmu ale rodinní příslušníci vězně běžně navštěvují, což mi nedávalo smysl), nebo byl požadavek, aby nevykonávali vězeňské práce (jenže ve filmu žádný vězeň nijak nepracoval), takže v podstatě do filmu se povedlo dostat asi je ten bod o možnosti civilního oblečení (když tam chudáci museli v celách žít jen v kusech hadru). O Bobbym Sandsovi je toto již čtvrtý film. Docela rád bych někdy viděl snímek z pohledu britské strany. Bohatě mi stačila chladnokrevná a hnusná vražda jednoho z britských dozorců členem IRA, abych těm ve vězení neměl žádný důvod fandit. Ve snaze o reálné zobrazení poměrů v britské věznici (I když já nevím, skutečně šlo o reálné zobrazení?) si herci asi užili svoje a za jejich výkony patří filmu plus, stejně jako za naturalistickou kameru. Ale celkově jako film, jako výpověď, to celé plave po povrchu. Disk načíná protipirát a 5 trailerů, 4 upoutávky najdeme i v hlavním menu, jinak nic na disku není. Zvuk u filmu je pouhé stereo. () (méně) (více)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Bolestně fyzický zážitek. Úporný, intenzivní, pozvolný a spalující. McQueen riskuje vážné nařčení z politické kontroverze, ale tady nejde o obhajobu ideologie jako spíše o mnohdy až barokně strnulý a vizuálně bravurní obraz ponížení, odhodlání a utrpení. Strukturou podoben trojkřídlému oltáři plnému krve, odříkání a výkalů, oltáři, jež nežaluje, neagituje, nehodnotí... jen vyzařuje skličující šerosvit. Steve McQueen je nepochybně obrovským talentem, svou výtvarností, úsporným jazykem i střídmou sdílností. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Strohé, surové, silné ... výborné. Zo spojenia McQueena a Fassbendera môže podľa mňa vzísť len kvalita. Človek, keď chce niečo poriadne pozerať v našej televízii, tak si musí počkať na neskoršiu hodinu. Ja som si počkala a druhý raz som si pozrela Hlad. Vďaka bohu za to, že televízia ovláda len naš sluch a zrak a nie aj čuch. Uff. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (12)

  • Celosvětová premiéra proběhla 15. května 2008 na filmovém festivalu v Cannes. (BMW12)
  • Film získal cenu Camera D'or 2008 za najlepší debut. (Sir Ludvig)

Reklama

Reklama