Hunger
Hlad
Režie:
Steve McQueenKamera:
Sean BobbittHudba:
David HolmesHrají:
Michael Fassbender, Liam Cunningham, Karen Hassan, Des McAleer, Stuart Graham, Lalor Roddy, Ciaran Flynn, B.J. Hogg, Brian Milligan, Liam McMahon (více)Obsahy(2)
Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (433)
Velmi intenzivní filmový zážitek. Dramat o irském protibritském odboji a jeho extrémní formě představované Irskou republikánskou armádou bylo již natočeno bezpočet a zpravidla výborných, Hlad není jiný, jen tím, že jeho dějový rámec bez znalosti souvislostí nechává diváka apriori stranit vězněným členům IRA a tím se mírně přiklání na jejich stranu barikády, neboť věznitelé jsou tu těmi špatnými a vězni obětmi, přináší k viděnému možná trochu falešný rozměr, který má příchuť kontroverze. Nic to však nemění na tom, že sám fenomén protestní hladovky, dovedené navíc až na samu mez, je ryzí projev síly osobnosti a lidské vůle, který nelze ignorovat, neboť jeho vlastní podstata je palčivá...ať už jsou důvody k takovémuto protestu jakékoliv... Film Stevea McQueena má pak v sobě obsaženy dva zdánlivě nesourodé protipóly - na straně jedné jde o silně politický film, na straně druhé je tu však čistokrevné vězeňské drama s přesahem k spirituální povaze hrdinství na principu sebeobětování se. Silný film... ()
Otřesné. Skvělý námět se kterým si McQueen vytřel prdel a zbytek hoven namatlal na diváky. Naprosto stejně jako vězni na stěny. Co na plat, že film mapuje tvrdou "špinavou" hladovku věznů, když příběh je vyprávěn tak sterilně, že jsem to po 30 minutách chtěl zabalit. Celý film se nemluví a nevysvětluje jen se prvoplánově ukazují syrové záběry, které ve výsledku nic neznamenají a pak to příjde. Půlhodinový rozhovor vězně s knězem, kde třetinu filmu žvaní o hovně, piplají se v hovně a nakonec pronesou větu, kterou mohli říct za jednu minutu a divák by byl stejně obeznámen se situací jako po této šílené rozpravě o již zmiňovaném hovně. Následuje tvrdá hladovka jednotivce, kde se opět půl hodiny nemluví, jen se ukazují skandální záběry nemocného člověka. Ve výsledku je tedy film totálně nudný, neinformativní, neumělecký, ani nepobuřující, je to prostě jen nudná sračka bez scénáře. 20% 22.08. 2010 ()
Místy dost depresivní a místy zase nudné. Ukecané dlouhé scény, kde se řešily hovadiny byly nezáživné. Ze začátku dobré, ale po několika minutách divák hledá všechno možné a přestane se věnovat filmu (například scéna s knězem). Občas brutalita byla zpracovaná perfektně a scéna s policistou, který to psychicky nedával byla nejsilnější. Herecké výkony slušné, bohužel to nevidím jinak než na lehký nadprůměr, takže spíše zklamání .. 5/10 = 57% ()
Neujasněnost scénáře, faktické a historické nepřesnosti i při tom minimu informací, zbytečná snaha o "umění". Hvězdička za výkony herců, kteří si chudáci asi museli vytrpět svoje. Možná by měl konečně někdo současným filmařům vysvětlit, že větší hrůzy než přehnaným naturalismem u diváka docílí tím, co si musí divák domyslet. Btw, není pan režisér homosexuálně orientovaný? http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/hlad.html --- Nejsem odborník na konflikt Velká Británie - Severní Irsko a nemohu posoudit, kdo je víc vinen, zda IRA, či britská vláda. Ale tenhle film je obyčejné vydírání. Pokud netušíte, oč v roce 1981 šlo, budete vhozeni přímo do vězeňského pekla, aniž byste tušili, co se děje, proč se to děje, nebo za co jsou ti mladí muži s atletickými postavami zavřeni. Vidíte jen, jak ti hnusní britští dozorci, co mají britskou vlajku i na klíčence, ty ubohé trestance mlátěj, krutě jim stříhají vlasy a vousy, dokonce je nechávají v celách skoro nahé, takže kam se hrabe Troškovo Slunce, seno, erotka ve zobrazení pinďourů na metr čtvereční filmového plátna. Nezmiňoval bych se o tom, kdyby těch scén nebylo zbytečně tolik a některé úplně zbytečné. Navíc je to celé hrozně, ale hrozně hlubokomyslné. Abyste věděli jak, jsou zde dlouhé záběry dozorce, jak kouří a přitom kouká, jak sněží. Dlouhatánský záběr, jak vězeň rukou honí ospalou mouchu (na to druhé honění rukou taky dojde) po skle a mřížích. Neskutečně dlouhý záběr, jak dozorce s maskou vytírá podlahu chodby plnou moči. Umělecký záběr na vězeňskou zeď pomalovanou hovny... ostatně dojde i na záběry vzniku podobných maleb... Asi po 57 minutách filmu se jeden vězeň rozhodne držet hladovku, je ochoten umřít, ostatní ho budou následovat, kněz mu to rozmlouvá, a vězeň nakonec za pomoci umělecky ztvárněných obrazů umře... Jestliže tak zhruba tušíte, tak šlo o slavnou událost roku 1981, kdy zatčení členové IRA na návrh Bobbyho Sandse zahájili hladovku za tuším pět bodů, z nichž jim čtyři vyšly, když umřel desátý hladovkář a na britskou vládu celý svět vyvíjel nátlak, aby zatčeným bylo vyhověno. Současně ale jedním dechem musíme dodat, že zatčení členové IRA nebyli žádní beránci a měli na svědomí 1300 bombových útoků, stovky mrtvých včetně civilistů, takže ta nějak není divu, že na ně byl uplatněn tzv. Special Category Status - britská vláda je de facto brala jako válečné zajatce. Což byl jeden z bodů podmínek hladovkářů, aby byl tento status zrušen, Další z bodů třeba bylo povolení návštěv rodinných příslušníků (ve filmu ale rodinní příslušníci vězně běžně navštěvují, což mi nedávalo smysl), nebo byl požadavek, aby nevykonávali vězeňské práce (jenže ve filmu žádný vězeň nijak nepracoval), takže v podstatě do filmu se povedlo dostat asi je ten bod o možnosti civilního oblečení (když tam chudáci museli v celách žít jen v kusech hadru). O Bobbym Sandsovi je toto již čtvrtý film. Docela rád bych někdy viděl snímek z pohledu britské strany. Bohatě mi stačila chladnokrevná a hnusná vražda jednoho z britských dozorců členem IRA, abych těm ve vězení neměl žádný důvod fandit. Ve snaze o reálné zobrazení poměrů v britské věznici (I když já nevím, skutečně šlo o reálné zobrazení?) si herci asi užili svoje a za jejich výkony patří filmu plus, stejně jako za naturalistickou kameru. Ale celkově jako film, jako výpověď, to celé plave po povrchu. Disk načíná protipirát a 5 trailerů, 4 upoutávky najdeme i v hlavním menu, jinak nic na disku není. Zvuk u filmu je pouhé stereo. () (méně) (více)
Hlad musím chtě nechtě konfrontovat s českou filmovou tvorbou posledních let, především se mi nabízí srovnání s nedávno viděným Protektorem a Občanským průkazem, které přímo drtivě válcuje a ukazuje, v čem spočívá slabina dnešního českého filmu. Ty totiž mají dílem nevěrohodný scénář, dílem jsou ukecané a vypadají jako tuctové televizní inscenace. Hlad je film, který působí naprosto přesvědčivě, vyvolává přesně ty emoce, které vyvolat chce, a je přitom ve vyjadřování úsporný. Je vyprávěný obrazem a jediný zásadní dialog mezi hladovkářem a vězeňským knězem je přímo lahůdkou v tom, kolik rovin, jinotajů, oťukávání a informací v sobě obsahuje. Tohle drama dokáže na rozumné ploše 95 minut poskytnout celkový obraz problému a diváka doslova pohltí. Téma týrání, frustrace vězněných i dozorců, kteří jsou limitováni politickými pokyny lidmi, kteří nemají ve vzdáleném parlamentu o skutečné situaci reálnou představu a ani snahu se jí zabývat. Je to souboj vůle, ideologie, myšlenek, obětování, zastrašování a síly. Kontroverzní film, který není pro každého. Celkový dojem: 95 %. ()
Galerie (32)
Photo © Becker Films
Zajímavosti (12)
- Všetci väzenskí dôstojníci vo väznici H-Block boli protestanti. Boli lojálni ku kráľovnej a britskej nadvláde. V celom regióne bolo všeobecne známe, že mali slobodu biť katolíckych väzňov. (Pat.Ko)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 2008 na filmovém festivalu v Cannes. (BMW12)
- Scéna, v ktorej prebieha konverzácia medzi Bobbym Sandsom (Michael Fassbender) a kňazom, bola natočená v jednom 16-minútovom bloku bez prestrihu v prvý deň natáčania v Severnom Írsku, podarila sa na štvrtý pokus. (TonyM)
Reklama