Moje krev

Jak tyhle filmy obecně nemám moc v lásce a jak se mi občas svíral žaludek nad některými scénami, musím zaznat, že to bylo moc prima... Z hlediska atmosféry mě to natáhlo jako starý trenky a až do konce jsem vážně čekal, jak tohle všechno skončí. Měl jsem nějakou scenzurovanou verzi, kde chyběly scény s krvavým mučením, no, a i to asi pomohlo mojemu hodnocení, protože mi k němu zůstal jen film a ne hodnocení působení na můj žaludek. (22.01.2010)

Rovnou přiznávám, že jediným důvodem, proč jsem se na Summer's Blood dívala, byla Ashley Greene. A té patří jedna hvězdička, protože hrát slečna umí. Druhá hvězdička má dvě poloviny - Peter Mooney a Stephen McHattie - taktéž za herecký výkon. Jinak jsem od začátku do konce nepřestala uvažovat nad tím, kdo tomuhle pofidérnímu incest-psycho-filmu proboha napsal scénář a proč se k tomu Ashley upsala. Taky jsem celou dobu čekala, kdy přijde ten konec, který to třeba o tu jednu hvězdičku ještě vytáhne, který mě přesvědčí, že to není nehorázná hovadina. Bohužel se tak nestalo. (08.07.2010)

Máme tu stokrát známý nápad, ale tvůrce nenapadlo nad filmem přemýšlet, dát mu nějakou atmosféru a napětí nebo aspoň nějaký zajímavý nápad. I ten obsah mi nepřipadá pravdivý - kde s Tomem navazovala vztah? Párkrát se o to snažila, ale vždycky to potom zkazila... Ach jo. Jako jo, jedno překvapení tu máme a jsem za něj rád, ale není to trochu málo? Ve finále je to typický film tohoto žánru, který nenadchne, ale ani vlastně nenaštve. 2* (29.07.2018)

Opět jsem udělal chybu, že jsem film zhlédl s dabingem neboť hlas Stephena McHattieho by mohl být při psycho-thrillerových scénách kouzelný.Film prakticky začíná až po jeho příchodu. Vesnická pomatená rodinka žije prazvláštním životem a dcerka co jde hledat otce si určitě nemyslela že to bude takový skvělý tatínek :) (09.10.2012)

Jedním slovem... Kanada. Dalo se to čekat, že s nízkým rozpočtem to nebude žádná sláva. Otec, který své zvrhlé sémě daroval i jiným ženám, je svými duševními pochody nakonec ten nejpodivnější, zároveň nebyl tak nepříjemně slizký, jako zbytek povedené incestní rodiny. Tak nějak je incest, říznutý sadomasochistickými hrátky vedoucí až do barelu s kyselinou, v tomto filmu velmi ústředním motivem, který člověka né a né pobavit. A jak se říká, že jablko nepadá daleko od stromu, tak i syn je velmi povedenou osobou. Pěstuje si lidi na své zahrádce ve sklepě, jeho matka je jeho vším, a po kakajíčku si jde hrát se zahrádkou. Když něco posere, matka to zvládne. Když chce pak svou pěstírnu zachránit, zemře. Unesená dcera je z počátku pěkná mrcha a postupem času ležíce na kompostu a v působnosti Stockholmského syndromu se stává mírnější. I přes to se snaží utéct, ale na úkor cizího neštěstí dalších unesených. Tohle nevyšlo, chvílemi jsem měl nápad, že si začnu číst Boženu Němcovou... i když nudu bych zahnal větší nudou. (26.11.2016)