Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Není léku proti tomu běsnění. Krvavé zlořečení. Krvavý absint doby. Temné povstání pod hvězdami. Mír a láska odpírány. Kéž rozdělí se zkřížené meče, ale jsou do sebe až příliš krutě zataveny. Zrada, bolest, vražda, rozkoš. Tím vším zaplatila panovníkova koruna. Proboden, mrtev král. Zchladlo horké, rozdychtěné tělo Faunovo. Skvrna vzácné tekutiny jako vztyčené memento zůstává, kutálí a vsakuje se do hroudy hrdinovy. Král, řečený Navarrský a jeho choť. Na lože vášně je hoď. Jejich těla nestydí se, od vrchu dolů líbají se, dlouze intimnostmi sytí se. Plně napuštěné rty sají, žádoucí je chtíč sexuální arogance mé paní. Erotika jako rozohněný plamen veršů, svůdná lačnost smyslnosti, obřad vytrvale dráždící, věru pornografickými črtami sálající. Ďábelský nástup "vonící" hříšníky a hříšnicemi. Zlé a drsné časy povyšujících se mocností ze světa nedostupnosti. ()
Od prvních minut mne pronásledovalo srovnávání s filmem Královna Margot. Margot je daleko lépe natočená po všech stránkách. Tento film se snaží být dobrým historickým velkofilmem, celé se to ale rozbíjí o laciné televizní scény. Chvílemi rekostruuje fakta a pak se zase ztrácí ve spekulaci. Základní kostra drží, detaily je však třeba raději vynechat. Navíc jsem film neviděl v originále, ale v příšerném českém dabingu. Nemohu říci, že bych se vyjímečně nudil, ale film mne nedonutil sáhnout po historickém atlasu a to je u snímku tohoto ražení tristní...60% ()
Tak tohle bych moc chtěla vidět. Jindřich IV. je pro Francouze tím, čím je pro nás Karel IV., tj. Otcem vlasti. On je autorem krásných slov "Každému sedlákovi v neděli slepici v hrnci" nebo tak nějak a podle nich se taky řídil. Moudrý vladař, který toho pro Francii strašně moc udělal. V Královně Margot ho hrál můj oblíbený Daniel Auteuil a když jsem pak viděla rytinu skutečného Jindřicha IV., říkala jsem si, že to není možné, že jde fakt o reinkarnaci! ()
Scenárista si z bohatého života francouzského krále nedokázal vybrat, takže vyrobil další průměrné listování učebnicí dějepisu. Moc je nejlepší afrodiziakum, takže dámy zahazovaly oděv i zábrany velmi snadno. Kromě erotiky je tu i trocha romantiky, do toho Bartolomějská noc či francouzsko-španělská válka. Prostě takový mišmaš. Výprava je trochu lepší než u českých televizních filmů, s historií si občas film dělá, co se mu zlíbí, a režisér je jen rutinérský břídil (50%). ()
Veľká škoda, že namiesto reálnej histórie sa tu venuje pozornosť posteľným scénam, ktoré zabijú tak 15-20 minút filmu o osobnosti, ktorá bola tak významnou a panovala tak dlho. Avšak tvorovia iste vedeli, že pohľad na ženské poprsie určite nezaškodí. Henrich Navarrský by si skôr zaslúžil seriál, pretože ani tri hodiny tohto filmu nezmapovali jeho život ani z tretiny. Navyše herec, ktorý ho stvárňuje sa tu vôbec nemení, a hoci pred smrťou mal pred šesťdesiatkou, vyzerá tu stále ako pohľadný tridsiatnik. ()
Reklama