O bílé paní

"A tak jsem zrála a zrála, a když už jsem byla skoro zralá, tak přišel Tomáš. Byla to láska na první obraz." Ono to není špatné, jen spousta těch vtipů je takový spíš žert v křeči než jen mimochodem řečený vtípek. Místy jsem úplně slyšela dodanou stopu diváckého smíchu a potlesku - víte, ta mezera po tom, co je něco řečeno. Na druhou stranu musím spravedlivě přiznat, že některé vtipy byly i dobré. Pozvání na partičku pexesa a zejména závěrečný dialog - "A naše láska bude strašná, strašně krásná jsem chtěla říct, viď, Tomáši?" "To víš, že jo, ty můj bubáku." Navzdory svým výhradám jsem tuhle pohádku viděla už asi čtyřikrát, takže jsem živým důkazem na svém vlastním preparátu, že se dá vidět opakovaně. (20.11.2011)

"Jo, straší tam ve věži ?? Tady straší ve dvou věžích !! V těch vašich !!" ;) Překvapivě zejména dík civilní Issové hodně slušně zahrané i velmi zábavné, když Čunderle tím svým scénářem plným vtípků, narážek a hrátek s dvojsmysly zabodoval, pohádkové cvičení, které naznačuje, že ze Sítě času Vysvlečenému Martinu Dolenskému ten žánr rozhodně není cizí.. Jeho ostatním počinům i té zjevně zelenkovské laciné inspiraci navzdory.. (19.02.2017)

Čekala jsem totální katastrofu. Jestli něco nesnáším tak je to Martha Issová v českých televizních pohádkách. Je strašně trapná, nehezká, nepříjemná, otravná. A Molavcovou taky zrovna nemusím. Ovšem pohádku dost zachraňoval Liška, Zadražil a protivný Prachař. A co musím pochválit je písnička, já písničky v pohádkách vyloženě nesnáším, ale tady mi nevadila. Počítačová animace byla opravdu příšerná, a příběh byl takový... No, jako příběh české pohádky. Ale dalo se to přežít. (04.12.2011)

Mě se to líbilo. Je zajímavé že třeba M. Issovou zas tak rád nemám, ale tady mi vubec nevadila. Scénář ničím nezklamal, výběr herců taky, jestli jsem se při tom usmál to už nevím, ale je to docela milá pohádka. Ty asi tři písničky jsou hezké. Jasně, pohádka nemá žádnou extra výpravu, žádné extra triky, ta tv je tam hodně znát, ale na tv věc, nadprůměr. Dokonce jsem si to pustil druhý den znovu. Spokojenost. (09.03.2011)

Žádný zázrak to sice není, ale jak se říká, mezi slepými jednooký králem. Má to jednoduchý děj, slušné dialogy, rozumnou stopáž. Martha Issová svou roli pojala ve svém tradičním stylu "oprsklá přihlouplá puberťačka", nicméně u pohádky to působí takovým netradičním až osvěžujícím způsobem. Molavcová s Vydrou jsou v pohodě, mladý Prachař je naštěstí většinu času schovaný v brnění.. (29.11.2011)