Věc: Počátek

Věc: Počátek není špatný film. Zbytečný film? To ano, ale špatný ne. Tedy ne tak úplně. Režisér má cit pro tu správnou hororovou atmosféru, pomáhá mu více než povedená hudba Marca Beltramiho a banda trikařů, kteří odvedli úžasnou práci (vážně, protože nejmodernější digitální efekty skloubili s výtečnými modely a maskami takovým způsobem, že by Stan Winston zajásal). Horší je to s bídným scénářem. Lidé,kteří ho psali, se podle mě nechali zbytečně moc svázat tím, že píší prequel, a že na původní film musí navázat tolika věcmi (sekera ve stěně, ledový "sarkofág", dvouhlavé monstrum, pes, polárník s podřezaným hrdlem...), až zapomněli na originalitu. Bohužel. Líbil se mi začátek filmu, který ctil povídkovou předlohu, líbily se mi nápady jako byl ten s plombami a asi každá scéna s Věcí v akci, ale pořád jsem měl pocit, že se dívám na už jednou viděné něco, co se "pouze" převléklo do efektnějšího kabátku. Mrzelo mě také, jak scénář odflákl postavy (většina z nich jsou lehce zaměnitelná individua) a několikrát i logiku (zřícení vrtulníku a to, kdo ho přežil). Přesto mě ale nová věc nikterak neurazila a dát méně než lehce nadprůměrné tři hvězdy bych si nedovolil. (31.01.2012)

Nevidím jediný dôvod, aby som tomuto remaku uberal body. Ja som sa bavil, nie je to síce najlepší remake, ale určite jeden z tých lepších. Nakrútené je to zručne, hlavná hrdinka mi bola tiež celkom sympatická, príšerky ušli - akurát atmosférou sa to klasicke ani zďaleka nevyrovná, čo ma však vôbec neprekvapuje. Nebránil by som sa dlhšej stopáži. (24.11.2011)

Když pominu úvodní a závěrečné minuty, tak tenhle prequel ke kultovnímu sci-fi hororu si slovíčko remake zaslouží víc, než třeba předělávka Hills Have Eyes. Po celou dobu mi režisér cpal jednu Carpenterovu provařenou scénu za druhou, až jsem se začal obávat toho, že to i skončí identicky jako předchůdce. Máme tu tedy spalování zbytků monster ve sněhu, identifikace krevních vzorků vystřídala prohlídka plomb a nesmí chybět ani husky. Snímek si udržuje docela pěknou atmosféru plnou nejistoty a strachu, herecké obsazení mi tentokrát nevadilo. Spíš mi překážela ta digitalizace oněch slizkých potvor. Sice jejich zpracování nevypadalo věru zle, ale v tomhle ohledu Bottinova maskérská práce u originálu se ukázala jako nepostradatelnou. Nestárne, léty spíše zraje jako víno, a je hlavně živější. Nakouknutí do vesmírného plavidla mimozemšťana bylo fajn, ale rychle ubývající budget zkrátka nezapře. Naproti tomu poslední záběry s norskou helikoptérou vyvolají nefalšovanou nostalgii, a ještě skvěle naváže na Carpentera. Nakonec tedy můžeme být rádi za to, jak to vlastně dopadlo. Mohlo být mnohem hůř. (26.11.2011)

Pokud jsem originálu dal čtyři s tím, že si jej musím sehnat bez dabingu, tak tady musím jít trochu níž. Ne, že by tento film byl nějaký špatný, to ne. Stopáž je tak akorát, potěší narážky na původní film i závěr a hlavně Mary Elizabeth, nicméně vše ostatní je průměrné a lehce zapomenutelné. I když jsem originál viděl před třemi roky, stále si pamatuju tu hutnou atmosféru, když kdokoliv mohl být tou věcí a přesně to tady chybí. Nějaký silnější moment, nějaká zapamatování hodná scéna. Podtrženo sečteno, The Thing je ideální film, pokud chcete vypnout a na hoďku a půl se zabavit. Nicméně myslím, že jednou mi to stačilo a na Antarktidu se příště vypravím raději s Kurtem… 60 %. (24.03.2012)

Aj v celkom dobrom filme často vidíme nevyužitý potenciál, to magické „niečo“ v pozadí, či už nápad, myšlienku či náznak, z ktorého by sa dal vytvoriť nezabudnuteľný majsterštyk - keby jeho tvorca uchopil správne podstatu príbehu, vykašľal sa na všetky klišé a osvedčené vzorce, a išiel si svojou cestou. Presne taký nevyužitý potenciál by som dnes cítlil z Heijningenovho filmu, keby ho pred ním dokonale nevyužil John Carpenter. Jeho verzia bola komornou drámou, skrz plýživý strach z neidentifikovateľného zla vyexponovanou do desivého hororu. Heijningenova digitálna freak-show nie je ani komorná a nie je ani drámou, je doslovnejšia, rýchlejšia, epickejšia a klišoidnejšia. Napriek tomu na mňa fungovala slušne, jednak vďaka geniálnej myšlienke, ktorú do mojich nočných môr zakorenil v detstve Carpenter, a tiež vďaka zopár novým nápadom, ktoré ju z pozície parazitujúceho plagiátora dostali do roly dôstojnej filmárskej prehry. Za jeden z tých nápadov považujem emancipačnú zmenu hlavnej postavy z osemdesiatkového akčného hrdinu (Kurt Russell) v inteligentnú ženu, dentistku Mary Elizabeth Ripleyovú. A ďakujem za záverečné titulky ;-) (20.11.2011)