Vtělení ďábla

(FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA) Smrt není jen konec jednoho života, ale i počátek druhého (v nekrofilním slova smyslu), a tak nepřekvapuje, že zakončení trilogie o hrobníku Zé do Caixao je zároveň návratem na začátek k prvním dvěma dílům. Změny se projevily pouze kladně, a to v podobě kvalitnějšího gore a výpravy (nečekejte ale technicolorové vize pekla, nýbrž digitálně doupravené), a tentokrát není největším nepřítelem lid se svými předsudky, ale totalitní ruka zákona. Nechybí samozřejmě rýpnutí do systému, čímž se zároveň komentuje postavení hrobníka v kultuře a společnosti, protože stejný systém, který ho uvěznil (zakazoval jeho filmy, vystříhával z nich určité časti), ho nyní pouští na svobodu silnějšího než kdy dřív (největší rozpočet za celou kariéru). Odklon je ale patrný v tom, že danteovsko-nietzschovská výpověď filmu je oslabena na úkor té sadeovské, tudíž na místo půlhodinové vize pekla v závěrečné půlhodině či neustálého mudrování o nadřazenosti člověka a jeho krevní linie je většina času věnována fyzicky a psychicky odpornému mučení (cenzura diváky ušetřila záběrů krys zašívaných do ženských vagín v Pasoliniho SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, tentokrát tomu ale jsme vystaveni). Zůstávají do vyprávění vhodně začleněné záběry či zvuky z předcházejících částí, protože EMBODIMENT OF EVIL si užije především jejich znalec, kterého potěší, že cenzurou změněný konec dvojky na happy-end je zde přepsán na "správnou" verzi. EMBODIMENT OF EVIL je tak v Marinsově tvorbě to, co ve filmografii Wese Cravena NOVÁ NOČNÍ MŮRA, důmyslný návrat na počátek a zároveň komentář vlastního mýtu a postavení. Jen ta nevyrovnanost způsobená nerytmizováním scén z dvojky jako pohrobek přežívá. 9/10 (31.01.2009)

Hrůza? Děs? Brutal? .....v žádném případě. Spíše HNUS! Hnusný pohled na oplzlého starého špinavého dědka, který nedodržuje základy hygieny a nechává si narůst dlouhatánské nehty. Skoro 10 centimetrové nehtíky má ale pěkně špinavé. A hlavně rád je předvádí. Ačkoli je to manipulátor a vrah, bojí se snů a každého stínu. Je vystrašený jako zajíček. Což je dosti rozporuplné. K celkové nechutnosti přispívá i chudinská čvrť Brazílie. Pokud se režisér snažil o to, aby odpudil zájemce o turistiku, tak se mu to povedlo. A na závěr : už jsem dlouho neviděl ve filmu tolik ošklivých lidí, jako v tomto snímku. OBSAH: Hrdinou filmu je Zé do Caixao, nebo-li Coffin Joe - alter ego režiséra, hlavní postava ve více jeho filmech a také ozdoba různých komiksů a dokumentů. "Embodiment of Evil" vypráví o trablech Joe´ho, který po opuštění vězení vyrazí na svatou misii po nejchudších čtvrtích Brazílie. (01.02.2009)

Závěrečný díl trilogie byl mým seznámením s legendární postavou Coffin Joea. Ďábelský, páření chtivý stařec s kurevsky dlouhými nehty je po 40 letech propuštěn z žaláře, nenechá si nic vykecat a za asistence oddaného komanda pokračuje v čem zřejmě kdysi dávno skončil. To jest hledání své vyvolené působením bolesti a utrpení. A jelikož je Hrobník starý hříšný chlípník, na cestě ho provázejí nepříjemné vidiny, přízraky z minulosti. Vrátil jsem se z kina, byla to výborná zábava plná osobité teatrálnosti, choromyslných obrazů a černého humoru. (Mix EL TOPO a BLOOD SUCKING FREAKS.) (11.02.2010)

[Festival otrlého diváka 2010] Total underground, zavánějící anarchií, středověkou mučírnou, okultizmem a hodně bolestivými fetiši. Ano, hodně scén se zohavováním lidských těl bylo točeno naživo. Že by si Marins dal inzerát na nějaký sadistický stránky? To vše je rámovaný romantickou zápletkou, omýlající témata jako láska a plození dětí. Nejvíc mě ale na Vtělení ďábla překvapila velmi dobrá filmařská úroveň filmu a vizuál, kterej si nezadá s áčkovou produkcí. Budu si muset stáhnout celou trilogii a pustit si ji na jeden zátah. Takhle jsem nedocenil nikde neuveřejněnej necenzurovanej konec předchozího filmu a určitě se toho najde víc. (11.02.2010)

"Krása pomine, ale tvá nadřazenost je věčná." To mám z toho, že o Marinsovi jsem slyšel jen z pendolína (tj. ještě méně než z rychlíku) a tak jsem očekával seriózní horor... Jediné, co má na tomhle filmu áčkovou úroveň, jsou gore efekty, v nichž se také film pěkně zvráceně vyžívá a od diváka očekává to samé; všechno ostatní je brakově laciné, ať už jde o výpravu, ošklivou kameru (s buď zcela primitivními nebo wanna-be-cool kompozicemi), nevzhledná digitální pozadí nebo herecké výkony. Sám Marins už takhle ke stáru vypadá silně páprdovsky, takže jako (opět wanna-be) démonický Zé do je akorát směšný. Přiliš nefandím tomu, když se za každou bizarností nebo úchylárnou hledá nějaká sexuální frustrace/obsese tvůrců, ale v případě Vtělení ďábla si vzhledem k tomu množství svlečených, souložících, zvrhle submisivních a mučených žen nějak nemůžu pomoct. Inu, každý máme jiné metody, jak balit holky a nerad bych Zé dovi upíral ty jeho, ale líbit se mi nemusí. "Zabil jsem tvoje tety. Co teď budeš dělat?" ... "Budu tvoje!" ___ LFŠ 2010 (29.07.2010)