O půlnoci odnesu tvou duši

Filmové selfíčko páně Mojinse, sám si to napsal, zrežíroval i odehrál a je to znát. Narcistní dílko, kde hlavní hrdina  nesleze ze záběru.  Protrahované utrpení, kdy už mu v jednotlivých mikroscénkách s mikroscénářem konečně praskne žilka v oku a vylítne jak přetlakovaný papiňák bylo místy k nevydržení.  Scéna z kostela, kde Zé pokřikuje na vítr a bouři pak svou teatrálností připomene utrpení svatého Šebestiána, k dokonalosti chyběl jen nezúčastněný simultánní dabing králů videa.   Nejveselejší je pak plakátek k filmu, díky němuž by člověk pomalu očekával hutný undergroundový splatter zakázaný ve všech zemích světa i závislých územích. I když možná v Srbsku by to pustili, tam jsou zvyklí. Ale to je samozřejmě omyl, kultovním se stal film v šedesátých letech, tam bohatě stačila lahví přeťatá ruka či prsty vydloubnutá očka.   Jinak já to říkám celý život, fanatický ateista je horší než pánbíčkář, co černoprdelníkům věří každý žalm. U mě zase dobrý,  obskurní a zábavný. (31.10.2023)

Vynikajúci Brazílsky snímok. Na rok vzniku sa tu dočkáme peknej dávky násilia, doprevádzanej celkom dobrými gore efektami. K tomu hlavná postava - Zé je sympaťák, ktorý má také názory ako každý normálny človek v dnešnej dobe. Síce miestami film pôsobí trochu umelo (neprirodzene), ale nemôžem poprieť, že posledná scéna môže v noci niekoho vydesiť. Inak super herecké výkony, rozumná stopáž, hudba/zvuky mi síce trochu nesadli, ale atmosféra fungovala na plno. Spokojnosť! Teším sa na ďalšie diely (škoda, že sú farebné)... 90%. (26.08.2010)

...Gýčovitý a brakovitý a rúhačský, alebo ďalej tiež i béčkový, amatérsky a odporne nasvietený [častejšie prevládali okamihy, kedy v titule nebolo takmer nič ani nijako zvlášť extra dobre vidieť ...], a k tomu i pomerne dosť výstredný »blaxploitation«, ktorý je súčasne nasiaknutý i «čiernou mágiou», tak to sa snáď vzťahovalo nielen na práve tohto ústredného protagonistu: Zé-ho do Caixãoa, akéhosi sadistického hrobníka v podaní Brazílčana: Josého Mojicu Marinsa, ale zároveň to dokonalo vystihovalo i brazílsky, akože „hororový titul” s názvom: O polnoci ti vezmem dušu, a to teda konkrétne v rámci celku, ktorý bol vskutku v obidvoch eventualitách, jednak naprosto neznesiteľným, a jednak zase i otrasným zážitkom, s akým už v podstate ani nechcem mať vôbec nič spoločného, pretože to podľa mňa zaváňalo akýmsi sa hraním [s otvoreným] ohňom, na ktorom by sa mohol nejeden [povedzme naivný divák] mimoriadne škaredo [p]opáliť! • A preto táto VEC by mala rozhodne patriť pod akýsi »bezpečnostný zámok«, ktorý by sa mal určite odomykať iba v totálne nevyhnutných prípadoch, čo sa z mojej strany viac už netýka! • Normálne sa ešte čudujem, že ten úbožiak nedostal hneď zo začiatku PO PAPULI od prítomných, vedľajších postáv, ktoré nielenže tolerovali jeho časté excesy, o ktorých pritom vedeli, a tým pádom sa na všetko len prizerali, ako vriacou vodou obarení; aspoň by bolo ihneď po všetkých starostiach, keďže presne v takejto podobe scenár vonkoncom nefungoval, ba úplne naopak; vyznieval absolútne nevierohodne, až by som dokonca povedal, že namiesto pevnej štruktúry, sa dostavila iba paródia, hodná dostatočného posmechu! (01.11.2023)

Co je život ? Je to pokračování smrti.Co je smrt ? Je to konec života. Co je bytí ? Je to nepřetržitost krve. Co je krev ? Je to důvod existence. Těmito slovy nás do snímku přivítá hrobník Zé do Caixao. A musím uznat, že to je sympaťák. Opovrhuje náboženstvím a bůh je pro něho v podstatě sprostý slovo. A jak sám pravil ve filmu. Kdyby ďábla potkal i na večeři by ho pozval. Na tenhle kousek jsem narazil úplnou náhodou a vůbec toho nelituju, protože tohle mi fakt neskutečně sedlo. Marins(ův) styl sice určitě nesedne každýmu. Na mnoho lidí to určitě bude působit amatérsky, neohrabaně a místy až groteskně. Takže je to vlastně další film u kterýho dokážu pochopit hodnocení 5 hvězd i odpad. Určitě bych i já měl pár výtek, ale i tak dám plnej počet hvězd. Navíc se jedná o první brazilskej horor a za mě se to ani líp ( s tím minimálním rozpočtem) zvládnout nedalo. (30.06.2020)

„Pravda nebo pouhá lež? Strachu stejně neujdeš.“ Naivně teatrální a přestylizované... a přesto zásek. Skutečná, čili černobílá existenciální úzkost ze smrti (z nepokračování), pekelně řvoucí do ticha a děsivé prázdnoty zhýralé ateistovy mysli. Bohužel pak, v nekonzistentním závěru, zprasená infantilní duchařinou. BEZVĚRCOVO OKÉNKO: [][] Čím mě fascinovala jediná skutečně živá (protože s koulema) postava? †† Svým přiléhavým, jako šlehnutí biče krátkým jménem. †† Že i půl století po své smrti Zé stále ožívá (!), v hlavách ateistů a v jejich komentářích na csfd. †† Tím, jak si Zé své každodenní zírání (cizí) smrti do tváře kompenzoval živočišnou, byť sadisticky zhýralou a sobeckou radostí ze života. †† Pochopením, že smysl života je v jeho pokračování, tedy v dětech. †† Nepochopením, že zlo není cesta ke klidu duše. [][] Jistě, Marins je děsnej narcis. No a? Moje volná asociace: psychopat Otis z Vyvrženců pekla, který vzývá a provokuje Boha, než někoho umlátí k smrti: „Tady jsem, Bože, můžeš mě přece zastavit!“ A co na to ten nahoře? Co by. Mlčí a dělá jakoby NIC. (31.10.2023)