Němá svatba

Na první dobrou vnímám jen niterný rozporuplný pocit, haluškové pasáže pro mě moc nejsou, asi jim příliš nerozumím. Smysl pro humor zřejmě také nemám, neb jsem se nebavila, snad jen u těch příprav svatby a samotné hostiny, ovšem jen tu první půli. Jakmile se to přehouplo z ticha do bujarosti, bylo nabíledni, jak to dopadne. Psal se rok 1953 a Džugašvili vládl i posmrtně bolševickou pěstí. A ta celková ukřičenost a teatrálnost, hromadné otáčky a poklony, ach jo. Tohle není můj oblíbený šálek čaje, konstatuji s politováním. (27.10.2018)

* scénka "nemej" svadby * atmosféra kolektivizácie a komunistického náboru v dedine * Rumunská tragikomická dráma z roku 2008, ktorú natočil Horaţiu Mălăele, je príbehom osudov malej dedinky a jednej svadby. Do opustenej dedinky prichádzajú médiá, aby zistili záhadný osud malej dedinky. Jediný muž, starosta Voicu Gogonea (Alexandru Marian Bindea), im rozpovie smutný príbeh dávnej svadby. Mara (Meda Andreea Victor) a Iancu (Alexandru Potocean) sa milujú a chcú sa vziať. Svojrázni dedinčania v atmosfére povojnových rokov, agitátorstva komunistickej strany a prichádzajúceho cirkusu, sa tešia na hostinu. V deň svadby však zomrie Stalin a ruskí vojaci vyhlásia smútok. Dedinčania sa rozhodnú pre tajnú tichú a "nemú" svadobnú hostinu, ktorej následky si nikto v ten moment nechce pripustiť. Film je vtipom sršiaci obraz dediny a veselej povahy miestneho človeka. (09.10.2010)

Teda poviem vám, málokedy divák zažije taký pocitový šok ako tu, hotová sauna. Prípravy na svadbu ako i samotná nemá svadba to je poväčšine len samá sranda a dobrá nálada, pri svadbe som sa už skoro za brucho chytal, avšak potom zrazu.... totálne ľadová sprcha a emotívny masaker. Pre mňa preto rozhodne zaujímavá záležitosť, aká sa len tak nevidí. Navyše prostredím a niektorými postavami mi to pripomenulo Jakubiska, v niektorých momentoch dokonca aj Felliniho. 80/100 (03.04.2016)

v produkcích bývalých ruských kolonií se občas najde zajímavé dílko a toto je bezpochyby jedno z nich. Na první pohled nenápadný film, z kterého se vyklube silná výpověď o drastickém chování usurpátorů na konci stalinistické éry. Hořkosladké drama potěší poetikou blízkou Kusturicovým filmům a doporučil bych ho i jako výukový materiál. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.11.2012)

Hodně nadsazený pohled na nesmiřitelnost dogmatu kultu osobnosti s požadavky lidské přirozenosti ve své temperamentní poetice a ostrém humoru připomene Mihaileanův Vlak života. I když jsou zde historické souvislosti načrtnuty ve velmi hrubých a přímočarých konturách, jejich rozvinutí v absurdní situaci svatby v době nařízeného národního truchlení a mýtu o vesnici bez mužů vede k jistému prohloubení i neotřelé reflexi dobového vyšinutí. Horatiu Malaele uplatnil především cit pro rozvíjení situací, z nichž vrcholná scéna němé svatební hostiny, v níž všeobecný mumraj a křik blahodárně utichne, až bere dech svoji bezbřehou nápaditostí a tragikomickým rozměrem, v němž se melancholické pocity mísí s výbuchy smíchu. Její sílu nakonec nepřekoná ani přepjatý konec, který chce být až příliš studenou sprchou. Je potěšitelné sledovat, že rumunská kinematografie po letech dosáhla pestrosti a vedle sociální linie se zdárně rozvíjí i vzletnější stylizovaný proud "balkánského espritu", který dal například vzniknout i výtečné alegorii Kdesi v Palilule. (12.08.2013)