Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Klasická komedie ve stylu "Báječných mužů" a "Bláznivého světa" s podobně smrtící délkou. Sympatičtí herci a v některých částech vtipný infantilní humor nezabraní tomu, že máte po celou dobu pocit, že sledujete opravdu starý a hodně dlouhý film, což je v tomto případě oproti některým klasikám obrovské mínus. Zvláště poslední půlhodina mě (vyjma dortové bitvy) těžce nebavila. Po slušném začátku docela škoda. ()

sud 

všechny recenze uživatele

"Velké závody" patří mezi maxikomedie 60. let, spolu s Annakinovými "Báječnými muži na létajících strojích" a Kramerovým "To je ale bláznivej svět" o nějakém závodu a naschválech na cestě. Jack Lemmon je coby profesor neodolatelný a jedinečný. Tony Curtis coby sekáč a elegán Velký Leslie mu zdatně sekunduje. Natalie Wood je opravdu krásná a má zde neodolatelně prořízlou pusu. A v roli profesorova poskoka Maxe se blýskl poručík Columbo, Peter Falk. Blake Edwards byl vždycky výborný režisér komedií a v této dokázal (stejně jako Kramer a Annakin), že u komedie, pokud je skutečně svižná a vtipná, nezáleží na délce snímku. Kdo umí, ten umí. 85%. ()

Reklama

xaver 

všechny recenze uživatele

Americký velkofilm, který vznikl ve stejném roce jako další americká komedie Báječní muži na létajících strojích. Nevím, v jakém vztahu a spojení byli tvůrci obou filmů, ale jakoby tak trochu kopírovali jeden od druhého. Základní zápletka je stejná. Velké mezinárodní závody, v počátcích historie automobilů nebo letadel a v obou případech se vyskytuje „záškodník“, který tajně poškozuje auta či letadla soupeřům a chce tak za každou cenu vyhrát. Odlišují se však hodně hereckým obsazením, výkony herců i samotným celkovým vyzněním. Co do hvězdného obsazení jednoznačně vede snímek Velké závody, ale to je asi tak všechno, v čem vede. Není zdaleka tak vtipný ani zajímavý, jako jeho souputník. Je to tak trochu násilné smíchání zajímavého námětů o počátcích automobilizmu, technických nápadů, gagů a přírodních scenérií. Kdyby to šlo, tak bych dal 3,5, ale zůstanu u 3 hvězdiček, protože ve srovnání s jinými americkými komediemi si 4 nezaslouží. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Neměl to ten film se mnou jednoduchý. Několikrát jsem díky šílené délce u něj usnul a celou dobu mě některé věci vadily. Některé gagy které jsou jak z kreslených grotesek a v hraném filmu vypadají divně. To že hrdinové při svém závodě cestují nejen v prostoru, ale zjevně i v čase, neboť se dostávají na divoký západ či někde do pozdního středověku kde se zaplétají do vládního spiknutí. Navíc Natalie Wood hraje otravnou feministku, Peter Falk naprosto příšernýho idiota a Tony Curtis ve svém zářivé bílém obleku je tak kladně hrdinský, až je to otravný. Vše tak táhne Jack Lemmon jako geniálně padoušský profesor Fate a totálně přitroublý princ. A když si na ten humor člověk zvykne, má to něco do sebe - auto s kanonem, se zdvihajícími se koly a černou clonou je parádní. Film naprosto s gustem servíruje monumentální hospodskou bitvu, monumentální šlehačkovou bitvu, muzikálová čísla či šestákové dobrodružství na kře. Takže nakonec jsem se v podstatě bavil. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Původní rozpočet filmu byl 6 milionů amerických dolarů. Rostoucí náklady filmu ale vedly studio United Artists k tomu, aby film opustilo. Projekt následně dokončilo Warner Brothers s tím, že se rozpočet nakonec vyšplhal na 12 milionů dolarů. To také znamenalo, že se v té době jednalo o nejdražší komedii, která kdy byla natočena. (Martrix)
  • Pro koláčovou bitvu byly použity opravdové koláče zdobené ovocem, pudinkem, šlehačkou a dalšími přísadami. Po natáčení zbylo ještě 300 nepoužitých koláčů, které byly rozděleny mezi členy štábu. (darek kartac)
  • Do role Velkého Leslieho byl původně obsazen Charlton Heston, který scénář označil za "mimořádně vtipný". Od projektu musel ale nakonec odstoupit, protože došlo ke zdržení při natáčení jeho předchozího snímku Ve službách papeže (1965). Role nakonec připadla Tonymu Curtisovi. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama