Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku

Bylo by vhodné předeslat, že vzhledem ke svému věku jsem už neměl moc šancí viděl film v dětství, tudíž mnou nejímá nostalgie, a nedostavuje se ten efekt odstupu času. A jelikož nejsem vyznavačem humoru ala Fantozzi, a humor ruský mě nechává zcela chladným, přistupoval jsem k filmu s nedůvěrou. Byl jsem ale docela mile překvapen. V zásadě všechna sranda je založena na řemeslně dobře provedených akcích (přistání na dálnici, honička hasičáku s žigulem, nebo nahánění se lvem v Petrohradě), u kterých navíc ve většině figuruje žigulík, a které mají nádech němých grotesek. Mohly by být doslova, jelikož český dabing je tentokrát nemastný, neslaný. Film má spád, jelikož se jedná o jednu permanentní honičku, bez nějakých hluchých a úchylných míst. V porovnání s moderními crazy komediemi, které většinou řadím k odpadu, hodnotím výš. Jednu hvězdu navíc za skvělou sekvenci vybuchující benzínky. (20.08.2017)

Hojně navštěvovaná vtipná a neuvěřitelně akční komedie pro socialistického diváka v letech sedmdesátých. Jde o nostalgickou záležitost, kterou si vybavuji sporadicky a asi jako každý z oné generace ví, že šlo o honbu za pokladem ukrytým pod lvem. Nyní po skoro čtyřiceti letech jsem tuto taškařici spatřil znovu. Kombinace italské crazy komedie šmrnclé ruským balšoj těatrom i cirkom. Honičky v nezničitelných sovětských dopravních prostředcích, přistání letadla na silnici, kde uvěřím, že snad se točilo za reálného provozu a vůbec hodně kaskadérských výkonů na ruský sebevražedný způsob, včetně provokování stařičkého cvičeného lva. (18.03.2016)

Zoufale nevtipná bláznivá komedie z doby, kdy se rusáci kamarádili s italama a mysleli si o sobě, že budou největši kámoši, pročež si vyměňovali kulturu, suroviny a licence na žigulíky. Film je ztráta času, přesto mu dám dvě hvězdičky - jednu za hezkou představitelku hlavní role, druhou za kaskadérské kousky a nouzové přistání. Kdysi v 80. letech mi to přišlo jakž takž, po včerejším dalším shlédnutí už ani to ne. (02.05.2010)

Asi si zavedu nové osobní pravidlo, které bude mít asi takovou podobu: "Jestli si pamatuješ, že jsi jako dítě viděl nějaký film a matně si vzpomínáš, že to byla strašná sranda, tak tomu na csfd flákni pět hvězdiček, ale určitě se na to s odstupem tří dekád proboha nedívej!!!!". Toto pravidlo jsem u tohoto filmu, na který jsem si nějak náhodou nedávno vzpomněl, porušil a byla to velká chyba. Parta Italů se vydá na "bláznivou" honbu za pokladem do Ruska, do toho se tam motá čestný zamilovaný milicionář, mafián a hromada dalších prvoplánově veselých postav. Z dnešního pohledu je tento film prostě slabý a já už jsem na potrhlé komedie evidentně starý, takže úsměvů u toho moc nebylo. Ale ve své době to nebylo špatně odvedené řemeslo a proto tomu dávám lehký nadprůměr, minimálně za tu nostalgii, že jsem se u toho v kině kdysi dobře bavil. (27.10.2016)

No vzhledem k roku vzniku tohoto velkolepě prdelního slepence komedie a břichotrhačství, a roku narození mého pidijá, nelze jinak, než toto milovat. kdys dávno vlivem černobílého tuzexového příjimače, jsem byl velmi potěšen každým opakováním této - pohledem dnešní doby - komediální píčoviny. Však i dnes, mám-li možnost, a tuto právě mám, si Italo ruskou slepenici velmi rád sjedu, a krom zábavy mi poskytne a velkou porci nečekaně sentimentální místy až depresivní nálady,kdy si sám sobě řeknu: ty vole, ten život teda letí... (21.08.2020)