VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (227)
Chometovi filmy jsou jako vážky, křehké, krásné, hýří barvami, nepřehlédnutelné, vzbuzující emoce, se známými rysy a přesto jedinečné. Tentokrát to navíc obohatil o postavu a humor francouzské legendy (a mého oblíbence) Tatiho. Animace je opět o krok (a pořádný) dál, její výpravnost při rozpočtu 20mil. USD je fakticky neuvěřitelná. Vizuální nápady jdou jeden za druhým, ale disciplinovaně, nic na efekt, žádné přeřvávání. Poetika a atmosféra jsou opět hlavním těžištěm filmu a opět udělají z diváka Pavlovova psa, který slintá přesně tak, jak tvůrci písknou. Na druhou stranu je pro Chometa zase důležitější sdělení než vyprávění a to já jako milovník dobrých příběhů nemůžu přehlédnout (třeba se časem navzájem přiblížíme). Pokud dokážete film nejen vidět, ale i cítit, neváhejte! Starší kouzelník poznává, že život už není jako dřív a to nejen na jeho podiu, ale i na ulicích a i u něj doma... 90% ()
Kouzelná animace, minumum slov a nádherná hudba, která prakticky nesleze z plátna. Příběh vysloužilého Iluzionisty, který trpý nezájmem diváků, kteří raději vyhledávají nastupující mladé hudební skupiny. Proto cestuje od vesnice k vesnici a od města k městu, aby si vydělal alespoň na to nutné. Na své cestě potká mladou dívku, která je jeho uměním unešena a podniká s ním další cestu. Vytvoří se mezi nimi jakýsi vztah, jako mezi otcem a dcerou. Nakonec však každý vyráží svou cestou. Hravé, krásné, ale smutné. Nádherný závěr! [80%] ()
Sylvain Chomet složil svým animovaným filmem Iluzionista obdivnou poklonu Tatimu. Jacquesovo alter ego Hulot povstal ze zapomnění nuceného odpočinku a s tichou přemýšlivostí opětovně vykročil do světa dynamického rozvoje. Starosvětské důstojné okouzlení střídmou prostotou se v pokroku a spěchu přelétavosti vytrácí na okraj zájmu. Smutek z neodvratnosti se natrvalo zarývá do duše a s lehkou apatií se dává do pohybu. Tesknění nad povrchností, odcizováním i citovou prázdnotou jsou Tatiho celoživotním motivem. Neodsuzuje, jen smutně přihlíží stále většímu běsnění a mamonu. Komplikovaná efektnost mámení s významem pustiny dostává přednost před skutečnou podstatou, upřímností i střízlivou přemítavostí. Tati mě kdysi uhranul svou formou i obsahem. Chomet dokázal na jeho myšlení nenuceně navázat a srozumitelně přiblížit jeden z největších životních rozporů. Život není jen bojem o pozlacený flitr. Je to též bezelstný úsměv, povzbuzení naděje očekávání, vlídné chlácholivé slovo, či každodenní lidskost. Štěstí není život v blahobytu, nýbrž vyrovnanost hodnot lidství. Oázy klidu a opravdových citů pomalu a jistě z mapy světa nenávratně mizí, jedinou útěchou je zachování čistoty vnitřních poměrů, byť i občasné stíny jsou žádoucí. Tati umřel, můžeme ho jen malovat a obdivovat jeho celoživotní přesvědčení. Ach, Tati, důstojně si kráčel ve svých představách a někdo z nás tě snad bude i nadále následovat. ()
Sylvain Chomet je výborný režisér, což je vidět i na této v podstatě velmi smutné komedii. Scénář Jacquese Tatiho asi nebyl pro autora zrovna typický, spíš jde o nostalgické povzdechnutí nad koncem jedné éry než o cokoli, co by připomínalo ztřeštěné eskapády pana Hulota. Chometova pocta Tatimu se opět obejde skoro beze slov (a těch pár vět český distributor moudře nijak neotitulkoval) a všechno odvypráví obrazem. Jeden z nejzajímavějších animovaných filmů posledních let, ale Trio z Belleville u mne pořád vede. ()
Kouzelníci neexistují, pouze iluzionisté. Melancholický snímek o okouzlení obyčejnými věcmi a nevinnosti, která pominula spolu s nezkaženou dobou, představuje ohromující oživení osobitého stylu Jacquese Tatiho, podle jehož scénáře vznikl. Z jistého ohledu lze říct, že to je nejméně autorský projekt Chometa, ale současně to není úplně pravda. Chomet sice vytváří dokonalou kopii Tatiho, ale v případě animace to není plagiát, nýbrž spíš potvrzení Chometova citu pro detail a schopnosti decentním pohybem či karikaturní kresbou precizně vystihnout reálný předobraz svého výtvoru. ()
Galerie (36)
Photo © Pathé Distribution
Zajímavosti (8)
- Tati psal scénář tohoto z velké části autobiografického filmu ještě před vznikem samotného pana Hulota. (Vodnářka)
- Králík měl být podle původní předlohy kuře. Chomet se domníval, že kuře není vhodné, a nahradil je. (Houbos)
- Tati celý život věřil, že film jednou natočí, přihlásil se proto i do kouzelnického kursu (i když tam prý nakonec své ambice na hlavní roli vzdal). (Vodnářka)
Reklama