Manželství po italsku

Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. (23.09.2007)

Snom každej prostitútky je vbehnúť do chomúta niektorému zo zámožných klientov. Niektorým sa to podarí, no veľa ich nie je. V tomto zmysle je Manželstvo po taliansky skôr podobné sociálno-kritickej rozprávke Zázrak v Miláne od tohto istého režiséra, len s chýbajúcim sociálno-kritickým presahom. Skutočnosť, že niekto začne prostituovať totiž nemožno automaticky spájať so sociálnou kritikou, hoci pozadie tejto skutočnosti je pár slovami vysvetlené. V popredí sú totiž vzťahové peripetie jedného páru. Je v nich donchuanstvo mužov, pre ktorých je atraktívna každá sukňa, no do manželstva túžia vstúpiť skôr s nenápadnejším stvorením ako s atraktívnou pobehlicou. Je tam aj večná túžba ženy vydobyť si srdce toho pravého, hoci ten sa vo veľa ohľadoch ukazuje len ako ľavý. Naznačené sú aj problémy s potomstvom, otec je tam často neistý. Ani univerzalita tém naprieč časom nezakrýva fakt, že celý film pôsobí zápletkou ako konštrukt, pri ktorom sa v rámci jednorazového divadelného zážitku môžem síce slušne zasmiať, no optikou filmu, zakonzervovaného časom vzniku, niektoré vtipy a scény jednoducho zastarali práve z dôvodu ich neživotnosti vo filme. Škoda. Námet aj herci sa priam núkali: chceme byť nadčasovou kultofkou! Žiaľ, úcta k divadlu a jeho spôsobu spracovania sa tu stala prednejšou než film. (22.09.2014)

Půvabně ztřeštěná sladkohořká komedie o netradičním vztahu bývalé prostitutky Filumeny Marturano (ohnivá Sophia Loren) a bohatého člověka Domenica Soriana (výborný Marcello Mastroianni). Jejich netradiční vztah trvá již přes dvacet let od druhé světové války. On to bere s rezervou, a i když k ní něco cítí, není ochoten ji přijmout jako plnohodnotnou partnerku. Ona po celou dobu doufá a věří, že si ji vezme a bude jeho normální ženou. Nakonec vymyslí lstivý plán, jak si ji vezme. Ale když vše vyjde najevo, manželství se ruší. Zlom u Domenica nastává, když se dozvídá, že Filumena má tři děti, Umberta (Gianni Ridolfi), Riccarda (Vito Moricone) a Micheleho (Generoso Cortini), a jedno z nich je jeho. A i když se mu nepodaří zjistit jaké je jeho, bere si Filumenu za ženu, protože zjišťuje, že otcovství je to, co potřebuje a co chce. Velmi zábavná a napínavá komedie o netradičním vztahu. Nádherná komedie, která klokotá a vře, je plná neuvěřitelných zvratů a rozhodně pobaví. (18.01.2010)

Odlehčený De Sicův film se seriálovým polopatismem, typovými, nevykreslenými charaktery a mnohdy vlezlým melodramatickým patosem... ale co, jako odchovka je to příjemné ale ačkoli dávám tenmtokrát o hvězdu více, např takový Umberto D se mi v konečném důsledku líbil mnohem více... ovšem to se jednalo o jiný žánr. Tak tedy v rámci melodramatických a primitivně přeslazených komedií je tato neprůměr (01.11.2005)

Ideálně namíchaná komedie s celou řadou vážnějších melodramatických prvků patřící k tomu nejlepšímu ze Sicovy tvorby. Velmi dobře napsané, střídající popisné humorné scénky s těmi dramatickými, které v sobě nesou přece jen i něco navíc. Ústřední dvojice Loren - Mastroianni je pak k nevychválení, když se krásně ukazuje, že Mastroianniho herecké mistrovství bylo přece jen o něco subtilnější a konsistentnější než výrazný, expresivní projev Sophie Loren. (26.10.2007)