Manželství po italsku

Čekal jsem konverzační komedii, dostal sice výtečný, ovšem značně depresivní a temný příběh o lásce a nenávisti. Hlavní devizou snímku není ani tak precizní režie či skvělý scénář, ale zejména vynikající hlavní herecké duo. Mastroianni vystupuje jako uhlazený, na vzhled si potrpící svůdník, kterému divák uvěří veškeré emoce, od smutku a neštěstí přes obvyklou familiérnost až po závěrečný neklid a nejistotu, zatímco Sophie Loren hraje svojí Filumenu jako navenek zamilovanou a navní slečnu, ze které se postupně vyklube tvrdá a cílevědomá žena, která je mnohem větší osobnost než navenek suveréní Domenico a je to právě ona, jenž si postupně ukradla moje sympatie a po celou dobu filmu ji fandil. Ač se mi dostalo jiné podívané, než jsem čekal, tak nakonec jsem jen rád a po delší době mohu s klidným svědomím udělit zasloužený plný počet hvězdiček. (25.05.2009)

Jeden z nejlepších italských filmů a navíc tak ze života. Vlastně to není ani moc komedie, první polovina je vtipnější, i v druhé se často usmějete, ale je to víc drama. Film zabaví, postavy jsou skvělé a dvojice MM + SL jako vždycky funguje na výbornou. Nejvíce mě bavila scéna, když Filumena "ožije" a následná, ta pravá italská hádka. Filumena je sympatická a fandit jí prostě musíte. Konec je dojemný. "Jen brečím. A je to krása brečet." (13.02.2015)

Film som nemal hodnotený, aj keď som ho pred mnohými rokmi už videl. Videný súčasnými očami ma už nudil a v niektorých momentoch rozčuľoval. Ak by som mu mal veriť, Marcello by si ani chôdzu kanálmi nezaslúžil. Ale ak to beriem ako chvíľami vtipnú moralitku, tak si tri hviezdičky zaslúži aj po rokoch. (15.12.2009)

To jsem si mohl myslet, že když starý zloděj kol De Sica natočí komedii, vyjde mu z toho zas sociální drama. Čímž nechci říct, že jsem se nenasmál, naopak, tak upřímně jako ve scéně Filumenina zázračného uzdravení jsem se nechechtal už pěkně dávno, ale taky jsem se bohapustě dojal nad tvrdou realitou, v které ten na povrchu lehký příběh stojí oběma nohama. Naše starosti na jejich hlavy, přátelé. Když pomyslím, že tohle kdysi byla běžná spotřební kinematografie… Radši nedomýšlet. — Sophia Lorenová je tady za naprostou bohyni, ženskou i hereckou – kdo jiný než pravá bohyně by měl schopnosti a odvahu před kamerou takhle autenticky vizuálně i osobnostně vyzrát (komu to připadá jako zošklivění, neví nic o kráse) z plaché sedmnáctileté holčiny do čtyřicetileté životem ošlehané, ale nezlomené ženské. **** jen kvůli tomu, že ho z toho Vesuvu neshodila ona, syčáka jednoho, a kdo ví, jestli to nakonec nezvednu na pět. (07.05.2013)

Já bych to viděl takhle, první polovina byla výtečná, s typicky italským humorem, druhá nudná, navíc Lorenka zde navíc vypadala hodně obstarožně, to nakonec trochu sráží mé konečné hodnocení..Spojení dvou hlavních představitelů bylo opět dobré ale Sicca měl lepší filmy, stejně tak již zmíněné hvězdné duo. Co se týče dabingu, tak u mě jasně vítězí ten prvotní Voska+Adamová, než ten novější Brabec+Žehrová (11.05.2006)