Život za časů války

LFŠ 2014: Na Life During Wartime sa skutočne neoplatilo vstávať na 8:30. Ani som naň nevstával, no keď už som bol hore, išiel som sa pozrieť a to bola chyba. Film je podľa mňa nudný, vleklý a z mojej strany nepochopený. Je z roku 2009 no mne prišiel minimálne tak 20 rokov starý. Ak má toto odrážať americko-židovskú súčasnosť, tak to sme pekne v keli. (01.08.2014)

Pokračování osudů hrdinů ze Štěstí s úplně jinými herci - čím více Štěstí znáte, tím více si vychutnáte některé odkazy. V jednotlivostech výborný film - naprosto absurdní černý a politicky nekorektní humor (pedofilie, Izrael), několik fantastických hlášek (Are you seeing someone? - No, I have more focused on China. Everything else is history.) a výborně vybraní (looserští) herci. Ale bohužel v celkovém efektu ne tak dobré jako Štěstí. (13.07.2010)

Tady jde přesně vidět, že šlo o vytřískání prachů z úspěchu originálu, který byl mnohem lepší. Todd Solondz tu pouze bičuje hovno, točí se na místě, nazvěte to, jak chcete, ale je to tak. Myšlenku to má téměř stejnou jako Štěstí, ale je mnohem více duchaprázdná a nenaplněná (pokračování v hledání štěstí, takže ve výsledku to samé). Dokonce i některé scény se opakují (večeře, Trish říká Joy, co si o ní vždycky mysleli atd.). Technicky je to opět v poho, ale trošku mě štvala ta trochu nažloutlá kamera nebo já nevím, jak to nazvat. Ale co mě dost nas*alo, byl casting. No prostě hrůza, všichni herci do jednoho naprosto nepodobní! Celou dobu mě štval a říkal si, jak herci z Štěstí vypadali normálněji, lépe a obyčejněji než tito! A pokud chtěl Todd Solondz využít své myšlenky z Palindromů, tak je to docela trapná výmluva na špatně sehnaný casting! Další s*áčská věc byla vmíchání Wienerových (přesněji otce a Marka) do filmu! Já jsem celou dobu netušil, že se jedná o otce Dawn, až po hodině filmu na večeři zaznělo něco jako ,,Tohle je můj syn Mark Wiener.". A já jako WTF?? Absolutně nepodobní. Mark mele bůhvíproč nesmysly s tím, že je obsadí Čína, a se*e mě to taky z důvodu, že proč jako musí rozvracet manželství Wienerových?!? Probůh, proč prostě nemohli být pouze náhodnými lidmi namísto Wienerových? Jinak k sestrám. Joy je tak strašně mega přehnaně uťápnutá. To je, jak kdyby vzali jednu její menší vlastnost a přehnali ji do obřích měřítek. Pak z toho tedy vzniklo tohle. Jinak ty její halucinace byly dost trapný, wtf, Joy strašně zes*ali. Trish je jakože ok, ale v Štěstí byla taky lépe propracovaná, stejně se mi trochu pohled na ni v tomto filmu zhoršuje kvůli Wienerovým. A Helen, která tu taky tolik nevystupovala, byla v Štěstí opět lepší. Trishin úchylnej manžel byl tak strašně zbytečný oproti Štěstí, že moc nechápu, proč tu vlastně byl. A nakonec kluk z tady toho plakátu. Byl docela dost otravnej. Ty jeho otázky mě už tak otravovaly, že jsem si přál, aby to přeskočili hned na další scénu. Možná kdybych neviděl klenot jménem Štěstí, dal bych horší 3*, ale takto dávám 2*. Vyhodnocení: Stejně to štěstí nenašli, cha! P.S. Lze si povšimnout, že jeho starší filmy (do Palindromů) byly lepší a nápaditější než jeho nové filmy, které jsou kvalitou někde jinde (od Palindromů) (20.06.2021)

Absurdní postavy, situace, dialogy…a přece z jistého úhlu pohledu tak normální, obyčejné. Má to něco do sebe, sem tam i humor, škoda jen, že jsou to spíš takové světlejší záchvěvy v průběhu jinak průměrného filmu. A co tak pročítám ostatní komentáře, kterým jsem se před projekcí raději vyhnul, tak trochu lituju, že jsem dřív neviděl často zmiňované Štěstí…nicméně tohle bylo moje první filmové setkání se Solondzem a rozhodně ne poslední, chci mu dát ještě šanci. Tohle dostaveníčko bude každopádně za lepší 3*. „Udělej to, co já. Prožeň si hlavou kulku. Třeba skrz pusu. A napiš dopis: Jsem hrozný člověk, snažila jsem se napravit svět, ale neuspěla jsem. Válka je zlo, ale to, co jsem udělala já, je horší. Nebudu mít klid, dokud neuvidím, jak budeš trpět tak jako já.“ – „Nevím, Allene. Myslím, že je lepší spolykat prášky.“ (11.07.2014)

Solondzova cesta od 10 k 5, resp. aký je rozdiel medzi šťastím a láskou. Čo v Šťastí kompaktne fungovalo, tu pôsobí ako divácke naschvál. Mozaiku frustrovaných, uplakaných a afektovaných postáv doplnil autor poukazovaním na terorizmus, globalizáciu a opakovane na pedofíliu, čím sa v mojich očiach definitívne zaradil do skupiny režisérov prvých (a jediných) filmov, ktorí sa vracajú k obľúbeným témam, nikam ich ale neposúvajú a točia sa na jednom mieste. Prečo má byť divák autorovým terapeutom? Ja nechcem, v tomto prípade určite nie! (07.07.2010)