Habermannův mlýn

Při mizerném stavu naší kinematografie můžeme být rádi, že vůbec někdo do těch kalných vod přilil čistý proud kvalitní filmařiny se silným tématem. A zvláště, když jde o Juraje Herze. Říkám to i přesto, že mě Habermannův mlýn nezaujal tak, jak jsem čekala. Film má jistě kvalitní obsazení, ale kromě Karla Rodena a Bena Beckera, coby nacistického oficíra, mě celkově herecké výkony nijak zvlášť neupoutaly. Často jsem měla dokonce pocit, že jde až příliš vidět, jak herci "hrají." Také se mi příliš nelíbila hudba, která byla záměrně často použita ve vypjatých scénách, aby tím "na efekt" dodala ještě větší dojem dramatičnosti a vyvolala silné emoce. Na mě to tedy nefungovalo. Pak mě potěšil už jen Jaromír Dulava a Martin Stránský, z jehož rukou se Hitlerově podobě dostalo poctivému upálení:) Ač má film spoustu silných scén, násilí, příkoří, a dobrý scénář, tak na mě emočně vůbec nezapůsobil. Nevím, čím to...:) (05.05.2012)

Nevděk světem vládne a každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Habermannův mlýn je velkolepé české drama, jehož úplný a silný zážitek podmiňuje fakt, že jde o příběh podle skutečné události. Skvěle natočené, ideální stopáž, výborní herci, z nichž mnozí ztvárňují role, ve kterých je neznáme, výborná atmosféra, jež ke konci houstne, hudba, která dodává scénám větší hloubku a již zmíněný děj utvářející pohled na nespravedlnost, ubohost, brutalitu a zaslepenost lidí. Na jedné straně fanatičtí němečtí vojáci a na druhé samozvaní soudci, jimž není nic svaté. Při posledních minutách snímku by se jeden styděl zato, že je Čech, resp. že je člověk. (06.11.2010)

Určitě nejvýznamnější a dost možná jedno z nejvydařenějších Herzových děl od dob jeho tvůrčího rozkvětu (zakončeného Morgianou). Zároveň ale také film, který vedle loňského Protektora vypadá strašně staromilsky svým radikálním sklonem k patosu a televizně svým konzervativním zpracováním. Záslužné je, že otevírá bolestivé a stále citlivé téma odsunu Němců a zločinů páchaných na často nevinných příslušnících jiné národnosti. Méně záslužné je, že ve svém vidění světa zůstává místy křečovitý, zaťatý a patetický, byť s obráceným znaménkem (postavy českých sviní jsou vpodstatě rovnocenné typickým filmovým SSmanům). Habermannův mlýn je velice dobrý všude tam, kde se soustředí na civilní téma (Habermann jako člověk, který chce stát "mimo" ideologie, v čemž tkví jeho fatální omyl) a nepouští se do vzedmutých vln tragiky. Jakmile totiž dojde na ni (rozhovor Habermannovy ženy se Sturmbahnführerem, poprava Čechů, závěrečné scény lynčování) má v sobě film zase ten starý známý kus nepřirozenosti a kostnatých scénáristických rovnic. Vinit lze i pochybnou volbu jazyka – proč spolu proboha dva Němci rozmlouvají v českém postsynchronu a ještě s úděsnou snahou o tvrdý německý akcent? Nepříjemných výstřelků je celá řada, na druhou strana je Herz vždy dokáže kompenzovat podařenějšími momenty, kdy jsem měl pocit, že tenhle film má co řícti, jen to nikdy nedořekne do konce. Jeho největším kladem tak zůstává kvalitní řemeslné provedení, citlivá režie, stylová hudba a hlavně charismatický Březina v podání Karla Rodena, postava, díky níž Habermannův mlýn sem tam překvapivě zaklape. [55.5% :o)] (14.09.2010)

Habermannův mlýn mě vcelku mile překvapil. Po spoustě velmi rozporuplných ohlasů jsem k němu přistupovala víc než skepticky, ale on mě dokázal zaujmout, překvapit obrovským nadhledem vyprávění a přímostí, se kterou zobrazuje jednu z nejkontroverznějších částí českých dějin o tom jak se z tyranizovaných stali tyrani. Každý si může po shlédnutí udělat svůj nezávislý názor, i když bohužel na poměrně malém časovém prostoru nedostala spousta postav možnost se pořádně představit a divák tedy těžko může zjistit, co je k jejich chování vedlo. Nicméně na českém filmovém poli jde o velmi výrazný počin s výbornými herci, téměř hollywoodskou výpravou a nádhernou hudbou Elia Cmirala. (24.07.2011)

Další plný počet. Naprosto typické pojetí filmu ala Juraj Herz. Tohle je fenomén současné filmařské elity. Juraj Herz točil perfektní filmy před 50ti lety a točí je i dnes. Film který v podstatě chyběl a možná završuje celou neuvěřitelně bohatou československou válečnou kinematografii. Snad pochopitelné chování lidí, kteří v sobě dlouhá léta zadržovali zlost. Pohled na různorodé povahy Čechů a Němců, i v lehce humorné formě, (postava pana Hrušínského), jsou zde vylíčené do detailu. Možná, že realita té doby a tehdejšího Habermanna byla trošku jinde, nebo dál, ovšem jako film, je to skvělá podívaná. Juraj Herz v plný formě. (23.02.2012)