Zakázaná říše

I když jsem byl spokojen, tak Bavova Maska démona pro mne i nadále zůstává nejlepším filmem podle Gogolovy povídky. Na druhou stranu mě potěšilo, že se snímek nezaměřil pouze na (jako mnohá předchozí zpracování) tři hrůzné noci v kostele. Nevím, jak vypadá snímek v 3D, ale ve 2D je po formální stránce opravdu povedený. Vizuálně připomene nejlepší fantastické filmy z americké produkce (a to je dobře, a kdo mluví o napodobování, pak chce asi film o několik tříd horší, já ne). Dynamická kamera, působivé exteriéry - již úvodní scéna s pouštěním věnců po vodě má pohádkové kouzlo a vydařené efekty (píšu vydařené, některé jsou horší - letecká scéna s babiznou, jiné lepší - čarodějná noc v kostele. No a? Hobit mě trikově také nenadchnul a to měli na efekty balík peněz). Z některých komentářů je cítit odpor k ruskému filmu (já jim samozřejmě naši okupaci nikdy nezapomenu, ale dokážu se nad to povznést.), což se odráží i v blábolech typu - chybí děj. Jak prosím? Dotyční zřejmě sledovali něco zcela jiného. Pěkné momenty - kočár pronásledovaný vlky, oživlý strom v kostele a hostina s monstry. Kostel na skále, mlha, les, vlnící se rákosí, svíčky, hejna vran. Hudební doprovod více než dobrý! Připomenutí Vesnice a Ospalé díry. Kdyby naši takový film natočili, to by se mnozí plácali po ramenou... (06.11.2014)

Vizuálem na Rusko až neuvěřitelně parádní fantasy pohádka, která však padá na hubu ve dvou pózách. První z nich je nerozlousknutelná cílovka, což pramení z pitomé snahy zavděčit se všem, načež doplácí v bodě dva samotný příběh, který teda mně zas až tak zajímavý nepřišel. I přes notnou dávku nesourodosti však budu dlouho vzpomínat na digital madness scénu alá morfujem, takže i s mírnou pachutí zklamání to na silné 3* stačí. 69% (21.03.2014)

Hrozně roztahaná, barvičkama, digitálem, kýčem a popkulturním odpadem zprzněná Gogolova klasika. Nebráním se novým přístupům, ale britský učenec tam neměl, co dělat. Přitom by stačila chajda, temný les a strašidlo, jenže když je to ve 3D... :( . Závěrečný rozcestník je nechtěně velmi symbolický. Pro Ukrajinu je to zásadní křižovatka. 38%. (17.04.2014)

Digitální orgie jsou tady! No, orgie to úplně nejsou, což je jasné v prvních několika sekundách, kdy uvidíte zabijácké číslo 12+. Nevím jestli Gogol zrovna psal Vije jako dětskou povídku (vsadil bych pravou ruku, že ne), ale neobyčejně bystří tvůrci z toho udělali impotentní zábavu "pro celou rodinu", což u evropských filmů znamená, že se bude bavit málokdo. Mělo to celkem spád, ale víc než na tři přihlouplé hvězdy to nejde. A navíc, Jenda Pavel Filipenský nehraje ani v závěrečných titulkách a to jsem četl i seznam kaskadérů! A já se na něj tak těšil. 28.7.2016: Po srovnání s předchůdci Vij (1967) a Sveto mesto (1990) sundávám na 2. (16.03.2014)

Lituji ty, kteří neviděli předchozí zpracování Gogolova Vije a tuto povídku nečetli. Toto je již něco úplně jiného: přemrštěné dlouhá fantasy na způsob módních západních filmů s digitálními efekty, s akčními scénami a explozivním hudebním doprovodem. V příběhu se prolínají dvě roviny: 1) vlastní ukrajinská pověst (údajně dle první, méně známé Gogolovy verze) 2) motivace historickou postavou cestovatele a kartografa, studujícího ukrajinské území. Zajímavostí je, že učenec, zde jménem Jonathan Green, pochází z Anglie a jeho sídlo ve filmu představuje český zámek Sychrov. Hodnocení: film má celkem poutavý příběh, ale (zbytečně !) moc rozvleklý. Film má taktéž kvalitní vizuální stránku, ale je těch rafinovaných prostředků (zbytečně!) moc. Bohužel, chybí stupňování napětí, tajemno, gradace, lehké náznaky - o to více monotónního thrilleru a přehnaných efektů. (30.03.2014)