Všechno co mám rád

Samozvaný poetický film je v rámci děje rozdělen na kapitoly různé délky, přičemž některé slouží něco jako interludy. Hlavní postava Tomáš je na křižovatce svého života a přitom poznává sám sebe(jak originální). Při tom zažívá spoustu více či méně vtipných tragikomických situací s energickou angličankou, nevyrovnaným synem, hysterickou ex-manželkou a se senilními rodiči. Co musím vyzvednout jsou nádherné záběry(ten konečný mi ještě nějakou dobu zůstane v mysli:), jinak mě tenhle film až tak nezasáhl, poetiku ve filmu bych si dokázal představit i docela jinak. (06.02.2008)

Šulík vytvoril hrdinu a nechal ho uväzneného v kontextoch svojich myšlienok a predstáv. Ukazuje nám tu mozaikovitý svet, ktorý je rozdelený do rôznych kapitol. Tieto kapitoly majú tvoriť predpokladám komplexný náhľad do porevolučného slovenska, do obdobia citovej a pracovnej nevyrovnanosti. Hlavný hrdina v podaní Nvotu - ktorý bol pre mňa vždy tak trocha lepším hercom ako režisérom- je stroskotanec a jedinou chybou filmu je, že ním aj ostane. Film nemá potrebný presah. Postavy sa nevyvíjajú. Sú uväznené vo svojich životoch pričom by ste tam ťažko hľadali niečo pozitívne. Snaha o zobrazenie reality by sa mohla považovať za autentickú, ale len v prípade že to vo filme chceme nájsť. Všetko čo mám rád je film, ktorý odkazuje na Hanáka, Trančíka, Joyca a rôznych spisovateľov, ukazuje stret dvoch rozdielnych kultúr a troch rozdielnych generácií a do toho nám hrá Ursinyho kapela a na konci Elenor Rigby. Ale hodnota príbehu, niečo ľudské, nejaká tá nádej, tam nie je. Postavy sa dokážu usmievať, ale len pre efekt, nie preto, že by boli skutočne nad vecou. A práve to že film skončí tam, kde začal ma núti priznať, že to zase nie je až taký film, aby som si ho chcel pozrieť po druhý krát. (29.05.2013)

Keď sa vo filme otvorene nadáva, objaví sa náznak bobra a celé to nedáva zmysel, tak je to hneď umelecký film? A so záberom na vychádzajúce Slnko sa akože chceli hrať na Kubricka alebo Tarkovského? Okrem Giny a Studenkovej tam nikto poriadne nezahral. Studenková vo svojej hysterickej úlohe ani veľmi nemala čo hrať, a Angličanka bola jedinou znesiteľnou postavou. To na film nestačí a prvýkrát je mi ľúto paňazí použitých na reštaurovanie filmu. (28.11.2016)

Mám rád čerstvý sníh křupající pod nohama. Mám rád vůni nových věcí. Mám rád chuť vítězství. Mám rád hořkou čokoládu rozpouštějící se na jazyku. Mám rád krásné detaily krásných věcí. Mám přejíždění prsty po změklém vosku. Mám rád filmy Martina Šulíka a tento obzvlášť. Mám rád i spoustu jiných věcí, ale pravdou je, že to, co máme skutečně rádi, pojmenovat nedokážeme. A Amélie si může jít házet žabky. 90% (06.02.2008)

Kdybych se díval jen na české a slovenské filmy, asi by se mi to moc líbilo. Mám rád Godára, Šulíka, Slobodu, ale stejně mi to příšlo trochu bezzubé, nemělo to kule. Příklad? Angličanka (nebo Rumunka), která bydlí na Slovensku a mluví obstojně slovensky, neví, co to je "kokot" - a přitom je to první slovo, se kterým se tu nutně musela seznámit - jako ostatně každý, muž či žena, odsud i od vedle, Slovensko kokotem žije. Vždyť i správce skladu Tancer oslovoval štábního písaře Vrchotu: "Ó Vrchótik, kokótik!" (ale to je z jiného filmu, dosud nenatočeného). (17.11.2019)