Dread

Průměrný horor nebo spíše thriller, který vyčnívá ve své myšlence, která je poměrně zajímavá, a také v několika opravdu povedených momentech, které dokáží velmi slušně znechutit. Bavil jsem se solidně, sice to není žádná bomba, úvod je poměrně roztahaný, ale celkové vyznění filmu je dobré. 60% (02.12.2011)

Většinu horrorů z Velké Británie moc nemusím, vadí mi na nich ta jejich nihilistická atmosféra a celkově méně zábavnosti oproti Americe. Stejný problém jsem měl třeba i s filmem Hlad s Davidem Bowiem v jedné z hlavních rolí. O tom, že je Dread zfilmovaný podle povídky Cliva Barkera jsem nevěděl ale o to víc jsem z filmu zklamaný. Hodnocení hodně kolísá mezi dvěma a třema hvězdama ale rozhodl jsem se pro druhou variantu. (14.02.2010)

Slušný film podle jedné z nejlepších barkerových povídek, který se sice předlohy drží jen dost volně, ale pořád to dopadlo fajn. Většinu filmu se vlastně nic hororového neděje a jen se řeší školní projekt hlavních hrdinů, z nichž jeden je trošku šílenej a nakonec mu rupne v bedně a projekt vyžene do trochu extrémnějších rovin a to už je tak poslední půlhodina filmu, která vychází z povídkové předlohy nejvíc. Úplný konec je pak zas něco jiného než v povídce a je docela silný. Normálně by to asi bylo na ***, ale protože je to narozdíl od Krále syrohlava slušná barkerovská adaptace tak dáme **** :) (11.07.2010)

Nadprůměrný kus hororové filmařiny s nadprůměrným námětem ( jak jinak , Clive Barker je Clive Barker), nadprůměrnými herci ( v rámci hororu samozřejmě), nadprůměrným technickým zpracováním ( prostě to dobře vypadá, nemyslím tím nějaké digitální hrátky) a nadprůměrnou gradací děje ( Quaidovo vyrovnání se se svým strachem opravdu stojí za to). A celou dobu jsem měl pocit, že Rathbone a Evans jsou mladší bráchové Deppa a Dafoea:) (30.11.2012)

Těch 90 minut se zdály delších, než ve skutečnosti byly. Dobrou hodinu trvalo, než konečně přišlo to, na co divák celou dobu čekal. Tahle část už však nabídla několik pochutin v čele hladomoru a návodu, jak rychle a účinně se zbavit podstatné části své pokožky (tahle scéna mi, bohužel, připomněla jednu podobnou příhodu v mém blízkém okolí). Úplný závěr nečekaně přitvrdí a nabídne "fucked up" scénku alá první Saw. I díky ní vytahuje moje hodnocení z mělkých vod do těch průměrných, i když stále slabších. Potěšili ale The Veils a jejich temná balada Vicious Traditions. P.S. Právě jsem dočetl Barkerovu povídku a je fantastická. O to víc zamrzí její filmová verze. (28.01.2014)