The Courageous Heart of Irena Sendler

Na úvod trailer. Poliaci v koprodukcii s USA opäť dokázali , že ich kinematografia je o niekoľko levelov pred nami a my môžme len s otvorenými ústami slepo závidieť. Príbeh o záchrane židovských detí nám v prvom rade oznamuje, že tu nebol iba Oscar Schindler, John Rabe, Nicholas Winton, Suskind, ale i Irena Sandlerová. Bežný život v židovskom ghete je zobrazený veľmi dôveryhodne a od mnohých podobných filmov sa odlišuje aj tým, že vidíme Židov aj z iného uhlu pohľadu. Pomocnú ruku dostanú, ale mnohí ju odmietnu. Neznesú aby židovské dieťa vychovávali kresťania. Pre mnohých z nich má však život väčšiu cenu a o nich a o ich záchrankyni Irene Sandlerovej je tento film. Záverečný rozhovor so skutočnou Irenou chytí za srdce. Stačí jedna veta z jej úst a viete, že táto žena je stelesnené dobro. Videné v poľskej verzii, čo je myslím vzhľadom k miestu, kde sa film odohráva lepšie. 80%. (18.11.2014)

Kazdy jeden clovek, ktory zachrani ludsky zivot alebo sa o to len pokusi si zasluzi uznanie, nasu plnu pozornost a volu sa im priblizit co len najblizsie ako je mozne, aby sme videli, ako vyzera pravy hrdina. Znie to pateticky, ale to, co mnohi dokazali pocas 2.svetovej vojny, to co riskovali, aby nezistne pomohli cudzim ludom je nieco neuveritelne a preto som rada, ze sa neustale tocia filmy, ktore nam zverstva Holokaustu a Hitler propagandy budu stale pripominat. Vynikajuca hudba, vynikajuca kamera, atmosfera, obcas som sa normalne pozrela, ci nemam na nohach blato z Varsavskeho ghetta, pretoze tak autenticky to na mna posobilo. Anna Paqin bola vyborna a nominaciu si urcite zasluzila. Po Gifted Hands dalsi vyborny televizny kusok. (24.01.2010)

Formálně je na tom Courageous Heart stejně jako jiná díla na toto téma. Je chladný, ponurý a snaží se zachytit atmosféru holocaustu. Bohužel obsah už takovou sílu nemá. První minuty jsou jen nudným představením toho, co se děje ve varšavském ghettu. Poté následuje rádoby osudový příběh hlavní hrdinky, kterému však jednoznačně chybí emoce. Působení nacistů je v některých chvílích nepřesvědčivé a romantická linie vyzní do prázdna. Snímek je možná poctou Ireně Sandlerové, avšak z hlediska filmového je pouhým suchým béčkem, na němž je televizní produkce až moc znát. 65% (19.06.2015)

Vizuál je solidní a atmosféra ghetta se podařila, ale tím to hasne. Největší handicap vidím v nedostatku emocí, které tu chyběly zejména proto, že se jednalo děti. Nějakou vypjatou scénu s oddělováním dětí od matek atp. jsem tu postrádal. Ne že bych si v takových věcech liboval, ale k podobně laděnému příběhu prostě patří. Chybělo mi tu i napětí pramenící z neustálé hrozby od německých okupantů. A konečně Anna Paquin mě také příliš nepřesvědčila a moc nechápu, že jí za tohle někdo na něco nominoval. Herci ve vedlejších rolích, kteří byli naopak velmi dobří, nedostali tolik prostoru. Bohužel. Vzhledem k silnému tématu trošku přivřu oči, ale víc než 50% dát nemohu. Jinak ještě dodám, že v roce, ve kterém byla Irena Sendler nominována na Nobelovu cenu míru, obdržel ocenění Al Gore. Ať si to každý přebere jak chce. (12.04.2018)

Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. (21.03.2013)