Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $12miliónovTržby USA $30,036,000Tržby Celosvetovo $31,000,000║ Veľmi silný film s neokukanou témou spojenou s útrapami z vojnových časov, ktorému by samozrejme nezaškodila o niečo kratšia stopáž, lebo prvá polovica je nehorázne uvlečená a len výkon Kevina Kline ju robí ako tak pestrou a zaujímavou, tá druhá už má grády, dej sa stupňuje, príbehovo dorysováva takmer k dokonalosti a to hlavne vďaka smutným sondám do minulosti. /70%/ ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No, knihou nepoznamenaný, čekal jsem asi něco trochu jiného. Resp. to, co přišlo až po cca půlce filmu, což mě docela zklamalo. Výjevy z přítomnosti mě totiž nechávaly poměrně chladným a ani herecké obsazení mě nijak nefascinovalo. Bylo však zajímavé, jak se měnil můj pohled na výkon Meryl Streep v průběhu snímku, z počátečního "za co jako dostala Oscara?!" až na závěrečné "no, fakt si ho zasloužila!". Ve výsledku jsem z toho měl ale kupodivu velmi dobrý pocit, jako kdyby mi konečně zapadly scény ze současnosti do těch z minulosti, proto dávám slabší, leč 4*. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Hořký bombónek se sladkou náplní, cumlá se faň. Oproti některým komentářům tady, mně se líbily více ty scény "ze současnosti". Jinak bylo dost zřetelně vidět, že se zastřihovalo, kde se dalo, což možná filmu ublížilo, ale chápu, že kdyby byl snímek ještě delší, měl by už asi problémy u většinových diváků (teda spíš oni s ním) (i když : kdo ví ?). Herecké výkony celkově velice faň a o M. Streepové už tu bylo napsáno dost. Vadilo mi chvílama akorát nedůsledné použití Stingových vnitřních monologů - občas jsem totiž zcela nechápal různé jeho motivace. Celé vyprávění se odvíjí z jeho pohledu, takže se s ním identifikujeme - a ke konci nás najednou "vlastní jednání" překvapuje. Ale jinak opravdu faň podívaná, přestože potenciál (i když jsem předlohu nečetl) považuju za nevyužitý. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Báseň, kterou na konci filmu cituje Stingo (Peter MacNicol), je "Ample make this Bed" od Emily Dickinson. (jezurka42)
  • Než byla obsazena Meryl Streep, tak se do role Sophie počítalo s Magdou Vášáryovou. Tu ve filmu chtěl vidět i autor stejnojmenné předlohy William Styron, protože odpovídala slovanskému typu. Při rozhodování se pak režisér Alan Pakula radil i s Milošem Formanem. „Podívej se, máš dvě možnosti – buď v tom bude hrát Magda a ty dostaneš Oscara, nebo to bude hrát Meryl, Oscara dostane ona a ty nedostaneš nic,“ řekl mu tenkrát Forman. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama