Sezení

Citlivý a překvapivě otevřený příběh o ztrátě panictví ochrnutého muže ve středních letech. Dvě poznámky na okraj: snímek by se spíš než Sezení měl jmenovat Ležení, protože to by byl přesnější popis děje. A "sexuální náhradnice", jak sama sebe popisuje "terapeutka", je sice zajímavý výraz, ale pro ženy, které poskytují sexuální služby výměnou za peníze, existuje už dost jiných a osvědčených označení. /31. 3. 15./ (31.03.2015)

Ačkoliv bylo ve filmu hodně sexu, nemůžu říct, že by mě pohled na nahou padesátiletou Helen Hunt nebo muže s obrnou nějak pohoršoval, což překvapilo i mě samotnou:) Naopak mě toto téma zaujalo, protože otázka sexuality postižených je poměrně tabuizovaná a zabývat se tím takto veřejně ve filmu je z mého pohledu odvážné a pozitivní. Také byla dobrá kombinace lítosti a humoru hlavního aktéra, protože jestli byl film opravdu podle skutečné události, tak musel jeho vnitřní sílu obdivovat úplně každý včetně mě. (05.02.2013)

Nadmíru kuriózní film, který vzhledem ke své kontroverzní náplni dožene diváky k slzám, přičemž u některých to budou slzy ze soucitu s hlavní postavou, u jiných zase slzy ze záchvatu smíchu nad tím, jak na svůj věk pohledná žena souloží s kvadruplegikem. Těžko se mi takový emotivně vypjatý film blíže specifikuje, neboť sám dost dobře nevím, jak se k němu postavit. Nevím zda pointou filmu bylo zamyslet se nad situací ochrnutého, či nad přístupem erotické psychoterapeutky. Těžko říct. Nutno však podotknout, že Sessions zaujme spíše menší procento diváků, než většinu. Vedle filozofování nad životem však nabízí příjemné poetické dialogy a do jisté míry neobvyklý humor. Oscarová nominace mé oblíbenkyně Helen Hunt je si myslím zasloužená a originální styl vyprávění přijde rozhodně k chuti. 75% (22.02.2013)

Ošidné téma sexuální "výuky" fyzicky postiženého člověka (po obrně znehybněného od hlavy dolů) se Sezením podařilo vkusně zpracovat jako otevřené romantické drama s odlehčeným humorem i pozitivním nadhledem (a trochou nevyhnutelného sentimentu na závěr). O hereckém položení Johna Hawkese nejvíc svědčí to, že jsem ho ve zkrouceném těle rozpoznal až po dlouhých desítkách minut, o odvážném výkonu Helen Huntové jako sexuální terapeutky, která se zpočátku nehodlá citově zaplést, či úsměvně rozpolceném knězi Williama H. Macyho, jemuž se hlavní hrdina přátelsky zpovídá ze svých (ne)úspěchů, pak nemá cenu diskutovat. (27.02.2023)

Zvláštní, velmi zvláštní, určitě ne špatný. Od začátku filmu jsem vůbec nevěděla, co si vlastně myslet, nechápala jsem, na jaké místo diváka se film snaží útočit. Ani příliš nedojme, ani nepobaví. Nicméně filmy o ochrnutých lidech jsme viděli už tucty, byla jsem ráda, že tento film nabídl zase trochu jiný pohled, i když pohled, který asi nebude sedět všem, já si však myslím, že právě velká otevřenost tohoto filmu k sexu, je jeho největší plus. Znovu už bych si to ale nepustila. (05.02.2013)