Režie:
Stanislav PárnickýKamera:
Laco KrausHudba:
Ivan KašlíkHrají:
Jiří Bartoška, Magda Vášáryová, Zdena Studenková, Pavol Mikulík, Pavel Nový, Eva Jakoubková, Matej Matejka, Martin Hrebeň, Ivo Gogál, Emil Horváth ml. (více)Obsahy(1)
Prošedivělý muž prochází krajinou, v níž kdysi dávno žil. Zasní se a vzpomíná na dětství, na první léto po válce. Pro každého je dětství dobou objevování, dobou, kdy se i obyčejná příhoda dokáže v dětských očích proměnit v úžasné dobrodružství. To samé zažíval i pětiletý Ján Jurkovič (P. Zeman) za onoho velmi parného léta. Na své pouti vzpomíná na otce (J. Bartoška), celníka na nové slovensko-maďarské hranici, a matku (M. Vášáryová). Otec v té době zakročoval proti bandě pašeráků vedených Jozefem Kováčem (P. Nový) a často se s ním pouštěl do ostrých střetů. Vybavuje si i své kamarády a své dva dospělé vzory: pomateného starce Mandarína (I. Finci), o jehož minulosti nikdo nic nevěděl, a na chlapa jako horu, bývalého námořníka Bodnára (G. Koncz). Vytanuly mu i vzpomínky na holuba Džina, který měl být kouzelný, a kterého brával všude sebou. Dětství Jána bylo na jednu stranu plné krás a dobrodružství, ale jak už to bývá, také plné smutku… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Film je tak blbě vytvořen, že jsem vůbec nepochopil, že se jedná o vzpomínky čtyřicátníka, co jde pěšky přes koleje. Herecké výkony jsou slušné. Jinak to sklouzává do obecného náhledu dospělých, jak asi myslí dítě. Tato představa starých dědků je zpravidla na hovno. To se netýká jen amatérů v oblasti režie ze Slovenska. I čeští režiséři a scénáristé si myslí, že postihnou duchovní potenciál dítěte. Zpravidla vytvoří nekoukatelnou sračku. Zde je to koukatelná sračka, bohužel tak rozvláčná a pro mě dost nesrozumitelná, že by měli tvůrci jít na hajzl a tam si dát facku. Vydržel jsem rekordních 45 minut a pak jsem vyprahl. Lidský život je příliš krátký na sledování nepovedenosti. ()
Ve filmech podle Ladislava Balleka lze téměř hmatatelně prožít odlišnou slovenskou zkušenost krátké poválečné etapy naší společné historie. Južné poště předcházel Pomocník a v posledních letech to byla Agáva. Samotná Južná pošta je atraktivní pro autobiografické prvky ze života autora prožívajícího dětství v Dudinciach a Šahách (Palánku). Párnický se soustředí především na příběh předškoláka Janka (Peter Zeman), ale výborní jsou i herci v dospělých rolích, ač mají minimum prostoru - Jiří Bartoška, Magda Vášáryová, Zdena Studenková... ()
Pekne natocene, kamera umi vyuzit krasy exterieru. Namet uplne spatny neni, ale ten pribeh neni podany nejlepe. Jasne, je to z detskeho pohledu. Ale napriklad Vlacilovemu Pasackovi z doliny, nebo Zlatym uhorum od Kachyni je ten detsky pohled poetictejsi a myslim, ze i srozumitelnejsi. Nakonec jen prumer. ()
Skvelí herci v menej skvelom snímku. Teda vôbec nie skvelom, skôr divne lyrickom, poetickom, a to všetko na úkor epickosti, nejakého hlbšieho deja. Keby bol film o životopise akéhokoľvek z fenomenálnych hercov tohto snímku, tak by bol určite zaujímavejčí. Hoci v prípade Studenkovej by sa musel premenovať na Veľká pošva. ()
Toporné dialógy (večný problém autora hovoriť v prvom rade obrazom). Zasnené svietenie okato okopírované od Jakubiska. Do filmu sa vôbec nepodarilo preniesť atmosféru ani formálnu organizáciu predlohy. Ballekov román síce nie je prvá liga, ale považujem ho za jednu z najlepších próz v slovenskej literatúre. Jeho adaptácia by si zaslúžila úplne iný prístup. ()
Galerie (7)
Photo © Slovenský filmový ústav
Reklama