Ivan Hrozný

Sonda do duše rozpolceného panovníka, který nepřetržitě bojoval se strachem, osamělostí a vlastní paranoiou, se mi líbila. Obklopen bandou asociálních zrůd uvítal přítomnost moudrého metropolity Filipa. Jenže všeho do času a brzy i na kněze dopadla carova podezřívavost a hněv, které v něm zažehli a živili jeho (žárliví) poradci. Poslední díl byl krásný a dojemný, konec pak hrůzostrašný, přestože se nekonala žádná poprava. (31.03.2013)

Mistrovské dílo ruské kinematografie. Pjotr Mamonov a Oleg Jankovskij předvedli výborné a propracované herecké výkony, film by si zasloužil nejvyšší mezinárodní ocenění. Tohle Rusové potažmo Sověti vždycky uměli. Příběh je navíc historickou paralelou, neboť v Ivanu Hrozném se objevují stejné rysy charakteru jako u J. V. Stalina. Stihomam Ivanův je stejný jako Stalinův a má tytéž důsledky - vraždění masy nevinných občanů, obviněných ze zdánlivého spiknutí proti režimu aq dokonce - ze spojení s nepřítelem... Vše podtrhují naturalistické scény popravy odbojných bojarů medvědem, při nichž prožívá Ivan Hrozný opravdovou rozkoš. (30.07.2014)

Režisérovi se podařilo přesvědčivě zachytit atmosféru tehdejší doby. V jednání a rozhodování jsou jasně patrné prvky orientální despocie, pro ruské vládce celkem typické. Vztah Ivana a opata Filipa odpovídá daleko více tomuto modelu než vztahu mezi Jindřichem II. a Thomasem Becketem ve výborném Becketovi. Trochu mně chybělo alespoň pár flashbacků, které by přiblížily drsné strádání Ivana v době jeho dětství a dospívání a krutě neurvalé chování bojarů vůči němu. Ivan pak působí jako totální paranoik (než by jím zcela nebyl), ale některé vzpomínky z minulosti by ho umožnily přece jen trochu chápat. Při vší děsivosti Ivana byla jeho vláda přece jen o něco přijatelnější než předchozí vláda bojarů. (04.08.2011)

Hned na začátku mě vyděsila krutost při zabíjení slepic, to si opravdu nemohl režisér odpustit, bylo to nutné? Zvířata strašně trpí v celém filmu, to je jistě zbytečné. Ani pro vykreslení ruské krutosti není něco takového nezbytně třeba. Jinak se jedná o sice relativně účelový a lidový pohled, vystihující ovšem zároveň to podstatné nejen z období panování jednoho šílence, ale i ruského vnímání a prožívání, kde velikost a její projevy jsou legitimitou in se. Atmosféra dobrovolného strachu, tyranie, megalomanského požitkářství, krutosti i kolektivního myšlení je v Rusku jako doma snad na doživotí. Ano, je to spíš vykreslení psychické poruchy než historická freska, myslím že film není hlubokou analýzou, ale takové prostě není Rusko. Přímočarost a viditelnost první linie vítězí v Rusku i ve sdělení tohoto díla. Je to film o nemožnosti žít v přímém stínu zla šílené moci, film o nejsvrchovanější bezmocnosti, která je prokletím krajiny, respektive ruského lidu. Mamonov a Jakonvskij podávají dokonalý výkon. (17.11.2014)

To bylo zase zklamání! Příběh o Ivanovi Hrozném je historická lahůdka a dal by se natočit velmi poutavě. Rusáci samotní to bohužel pojali s kinematografickým neumětelstvím jim zcela vlastním a místo ságy o tomto zajímavém panovníkovi se omezili jen na dvě hodiny záběrů na vyšinutýho báťušku, kterej donekonečna propadá náboženským vytržením a celou dobu jen vykřikuje nějaký svoje fanatický vize, fakt zábava to sledovat. (16.08.2011)